Co je na tom všem pravdy? Pojďme si zjednodušeně zodpovědět na některé otázky týkající se upířích můr, a to na základě vyjádření vědců. 

Kde se lze s upířími můrami setkat?

Pochází z oblasti od Japonska a Koreje po Čínu a Malajsii, na západ přes Ural až po jižní Evropu. V roce 2000 byl však tento druh pozorován ve Finsku a v roce 2008 byl zaznamenán i v sousedním Švédsku, uvádí internetová encyklopedie Wikipedia. Rozpětí křídel je obvykle 40 až 45 mm.

Můra létá od května do září v závislosti na lokalitě. Když mají složená křídla, vypadají jako suchý pokroucený list.

Kolik je druhů upířích můr?

Upíří můry patří do rodu Calyptra, který zahrnuje 17 druhů.  U osmi druhů bylo zjištěno, že se ve volné přírodě živí i krví savců včetně lidí. Dalším dva druhy velmi ochotně přijaly krev nabídnutou v laboratorních podmínkách.

Jak se upíří můry dostanou pod kůži?

Upíří můry dokážou prorazit i velmi tlustou kůži zvířat, jakou mají například buvoli, tapíři a sloni. Po objevení „své oběti“ najde můra na povrchu jejího těla vhodné místo, ke kterému přitiskne svůj ostrý sosák a začne s ním kmitat tak, aby se dostal co nejhlouběji pod kůži. Když ucítí krev, vysunou se po stranách sosáku ostré háčky, díky kterým se v kůži lépe ukotví. Pak už nic nebrání „spokojenému“ sosání krve.

| Video: Youtube

Studium upířích můr má na svém kontě i vědkyně Jennifer M. Zaspelová. Pro odborný web zaměřený na hmyz s názvem Entomology Today přiblížila i svůj experiment. „Jednu z můr jsem vložila do skleničky a tu zakryla jen palcem. Nejprve můra kůži chvíli zkoumala svým jazykem, ale do minuty už pronikla kůží a začala se krmit mou krví,“ popsala Zaspelová.

Podobně to zkoušel už v 60. letech i švýcarský entomolog Hans Bänziger. „Rána v mém prstu byla po vpichu hluboká asi 6 milimetrů. Můra se živila až hodinu, přičemž někdy vypouštěla sliny nebo vyvrhovala krev. A když se nasytila, znovu ji vyvrhla,“ připomněl popis experimentu web snailseyeview.com.

Živí se upíří můry jen krví?

Ne, hlavním zdrojem potravy je rostlinná říše, kdy můry vyhledávají různé šťávy, zejména z ovoce. Ke krvi se však postupně dostaly tak, že „ochutnaly“ trus či hnis ze zanícených boláků zraněných zvířat. „A když umí propíchnout i silnou slupku ovoce, není překážkou ani kůže savců,“ popsala pro web National Geographic vědkyně Zaspelová.

Ve svém odborném článku na webu Science Direct přiblížila, že můry díky savcům získávají látky, které si by jinak složitě  obstarávaly z jiných druhů potravy.  „Jde o některé aminokyseliny a soli. Zřejmě cítí, že si jimi prodlouží život a zvýší zdatnost,“ přiblížila Zaspelová.

A ještě jedna zajímavost, když švýcarský vědec Hans Bänziger těmto tvorům nabídnul v rámci experimentu různé druhy ovoce včetně hroznů, pomerančů i broskví, ale i krev, v drtivé většině případů  si vybraly právě posledně jmenovanou možnost.

Jsou upíří můry pro člověka nebezpečné? Mohou ho dokonce zabít?

V zásadě nebezpečné nejsou. Podobně jako tuzemští komáři „jen“ pijí krev, aniž by přenášely nebezpečné choroby jako například klíšťata. Nebezpečí infekce vzniká, pokud se nebudete o ránu po vpichu starat a ta se zanítí.