Zrychlení větší než porsche

Na půl jedenáctou jsem se vypravil do Zoo v Chlebích. To, že je svátek, naplno pocítí 
i místní hvězda, pětiletá gepardice Mzuri. Ta je miláčkem nejen rodiny majitele zvířecí zahrady Reného Fraňka, ale také spousty návštěvníků, kteří si právě 24. prosince nenechali ujít možnost strávit s ní ve výběhu několik svátečních minut.

Samozřejmě za přítomnosti zmíněného domácího pána, který, jak je jeho zvykem, prokládal návštěvu v kleci pikantními historkami a radami. „Mzuri si ráda tak jednou týdně pochutná na tataráku. Ale má i postní den. To dostane jenom kosti. Když je sežere a pak vás olízne, ucítíte na tváři pocit, jako když se špatně oholíte," vyprávěl Franěk.

Nevynechal ani chválu půvabného a hbitého zvířete. „Zrychlení má větší než porsche a šestimetrové skoky pro ni nejsou problém. Jednou takto skočila k sousedce, která měla na zahradě slepice. Ty se staly pro Mzuri hračkou. Sousedka ani nechtěla slepice zaplatit, stejně je měla ode mě," vyprávěl a bavil šéf zoo.

Především děti dostávaly do ruky kousek masa, aby 
k nim gepardice přišla a mohly si ji pohladit. Zvíře zhruba po čtvrt hodině začalo chodit 
o trochu rychleji a vrnět o trochu hlasitěji. Což jen přes mříže sledoval i nymburský starosta Tomáš Mach. 
„Z mužů, zvláště alfa samců, jakými jsou například tady pan starosta nebo ředitel firmy, může cítit testosteron a tedy možné ohrožení. Dáme jí krmení. Můžete sledovat, jak rychle takové kuře dokáže sežrat," konstatoval Franěk a položil doprostřed výběhu misku s masem. Mzuri se po jídla vrhla ostře a maso spořádala …inu, jako hladová šelma.
Po jídle pochopitelně musí přijít čas na odpočinek a vánoční návštěva ve výběhu krasavice Mzuri tak byla 
u konce.

Nejbohatší vánoční stromek

Vánoční stromek, pod nímž by bylo takové množství dárků, jako pod tím v psím útulku 
v Lysé, je asi snem každého dítěte. „Mami, a vezmeme si nějakýho pejska domů?" ptal se asi pětiletý chlapec. Maminka si jen povzdychla. „Co bysme s ním v paneláku dělali. Pejsek potřebuje běhat. Vždyť máš Míšu u babičky. Tady jim uděláme radost tím, že jim přineseme dobroty," ukončila diplomaticky hovor maminka a spolu se synkem šla položit pytel krmení ke stromku.

Kolem něj už byly podobných pytlů stovky. Granule, konzervy, hračky a psí pelíšky tvořily takovou hromadu, až přecházel zrak. Však také davy lidí proudící k útulku 
z města nebraly konce. Den otevřených dveří právě v tento svátek má vždycky velký ohlas. To potvrzuje i provozovatelka útulku Eva Čápová. „Letos snad přišlo ještě více lidí, než loni. Kromě věcí, které vidíte, přinesli například 
i finanční poukaz na nákup některých věcí v obchodě. 
A hlavně: dva pejsky si odvedli noví majitelé. V jednom případě se jednalo o paní, která už jednoho pejska od nás má, teď si vzala druhého," říká místní psí máma.

Psi v kotcích pochopitelně nejsou na takové množství lidí zvyklí. Proto řada z nich po výbězích trochu zmateně pobíhala a atmosféru dokresloval všudypřítomný štěkot čtvernožců. „Já bych si snad taky jednoho chtěla vzít domů. Ale nevím, jak by se na to tvářil přítel," přemítala Nymburačka, která dorazila s kamarádkou a pytlem granulí. Nakonec se se zvířaty pomazlila a adopci psa prozatím odložila.

Pohled na hromadu krmení a dalších dárků pod stromečkem vzbuzoval v každém jakýsi optimismus. Přece jen nejsme tak zkažení a sobečtí, abychom nedokázali pomoc těm, co to potřebují, honilo se asi mnoha přítomnými hlavami. A když mírně nadějnou atmosféru vylepšovala vůně svařáku a úsměvy vděčných a hlazených pejsků, bylo jasné, že prolog letošních svátků nemůže špatně dopadnout.