Nejmenší středočeská Zoo v Chlebech na Nymbursku dělí podle ředitele a majitele René Fraňka své zvířecí osazenstvo na dvě skupiny, na zvířata, která zimu vydrží a jsou venku, a ta, která o ní nevědí, protože jsou v teple pavilonů.

Péče o zvířata pobývající v mrazivých dnech venkuse liší od teplejších měsíců především kvalitou a množstvím potravy, kterou dostávají. Potřebují nejen energeticky hodnotnější stravu, ale i větší porce, aby si měla z čeho vyrábět teplo.

Zásadní pro přežití je samozřejmě voda. V jaké podobě se zvířatům předkládá, se přitom různí. „Malým ptákům nemůžeme například dát misku s vodou, vykoupali by se v ní a hned zmrzli. Proto vkládáme do misky třeba kámen, aby se zmenšil prostor, z něhož pijí. Některá zvířata vodu vůbec nepotřebují, protože jedí sníh, což je případ velkých ptáků, jako je bažant, ale třeba i velbloudů. Těm nosíme vodu jen za holomrazů," říká René Franěk.
Pro zvířata, která pít musí, mají v Chlebech nemrznoucí napaječky. „Kde je nemůžeme použít, nastupuje systém dvou misek, které v průběhu dne vyměňujeme," vysvětluje René Franěk. Také je podle něho důležité, aby se zvířata měla kde schovat. Spolu s vyváženou potravou a vodou pak zvládají zimu bez problémů.

Podle zkušeností chlebské zoo mohou některá zvířata pocházející z teplých krajin najít v zimě dokonce zalíbení. Zažili 'tam kuriózní situace, kdy se gepard vyválel ve sněhu, ať už z radosti nebo z potřeby vyčistit si kožich. Také giboni mohou občas ven, i když je mráz. S oblibou lížou led jako zmrzlinu. Ošetřovatelé je pak musí přesvědčovat, aby se vrátili do tepla pavilonu.

Mezi zvířaty, která žijí v Zooparku v Zelčíně nedaleko Mělníka, snášejí mrazivé teploty nejlépe fjordští koně. Podle ošetřovatelky Libuše Neveri jsou na zimu zvyklí už vzhledem ke svému severskému původu. Chladné počasí naopak špatně snášejí především vietnamská prasata a drůbež. Ta ve venkovním výběhu tráví pouze několik hodin přes den, kdy hřeje slunce. Když se zešeří, vrací se do teplého chléva. „Makaky ale do venkovní klece raději nepouštíme. Opírají se schválně o zmrzlou klec. Nemám z toho dobrý pocit, nejsou totiž vůči chladu tak odolní. Když je zima, dáváme jim místo vody teplý ovocný čaj," popisuje Libuše Neveri a dodává, že v zimě je důležitá především vysoká podestýlka, aby zvířata netrápil chlad od země.

Na Mladoboleslavsku žádná zoologická zahrada není, za zvířaty tam ale lidé chodí do Ekocentra Zahrada v Mladé Boleslavi, které patří k domu dětí a mládeže. Chovají tam především ptáky a domácí zvířata, ovce, kozy nebo poníka. „Zvířata jsou ustájena uvnitř. Pokud hodně mrzne, dáváme ptákům do voliéry balíky slámy jako izolaci. A kdyby mrzlo extrémně, stěhovali bychom dovnitř i některé choulostivější ptáky. Zatím to ale nebylo potřeba. Dávámejim i více sena, aby se mohli zahrabat," popisuje Jaroslava Mincbergerová, vedoucí ekologického centra Zahrada.