V řínu je čas, který pro myslivce znamená začátek starosti o zvěř. Ta totiž ztrácí v tomto období přirozené zdroje potravy na polích a je potřeba začít ji přikrmovat.

Nejlepší potravou jsou podle myslivců kaštany a žaludy, které mají vysokou dietetickou hodnotu a třísloviny obsažené v těchto plodech jsou pro zvěř prospěšné a v konečném důsledku pomáhají snižovat škody na lesních kulturách. Myslivci však varují, že je potřeba plody dosušit na skladovatelnou vlhkost, aby nedošlo k jejímu zaplísnění. Taková potrava by mohla zvěř poškodit na zdraví.

Své o tom vědí i myslivci v Sadské, kteří spolupracují s Domem dětí a mládeže v Nymburce. „Děti nám tyto plody sbírají a my jim za to zase děláme dětské dny. Zrovna tento víkend se jeden takový koná na naší sadské chatě,“ uvedl hospodář místního mysliveckého sdružení v Sadské Alois Bultman.
Spárkatá zvěř se začíná shlukovat do zimních tlup a tím se stává více viditelnou. Je to projevem jejího přirozeného chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a ubránění se predátorům. „Není to tedy projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivsté,“ říká Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.

Zvěř je v podzimních dnech také více ohrožena řidiči. Zkracuje se den, vyskytují se časté mlhy, kluzká vozovka. „Pokud řidič volí rychlost vozidla bezohledně jen s přihlédnutím na nutnost udržení vozidla na vozovce, nemůže se pak divit, že se může s jiným „divočákem“ občas střetnout. Při srážce s divokým prasetem ve vysoké rychlosti hrozí totální zdemolování automobilu,“ upozorňuje Šilha s tím, že na silnici nemusí být jen zvěř, ale i spadlý náklad, strom, či nepozorný chodec. Ohleduplnost za volantem je podle něj tedy na mistě.