Početní stavy zubrů v českých chovech dál rostou. Loni jejich počet poprvé v novodobé historii překročil symbolickou hranici sto kusů. „V českých chovech žilo k poslednímu dni roku 2017 celkem 106 zubrů,“ upřesnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která je v tuzemsku regionální kanceláří mezinárodní organizace European Bison Conservation Center (EBCC). 

„Téměř jistě je to nejvíce zubrů na území dnešní České republiky od jejich vyhubení ve vrcholném středověku,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Jak výrazně počty zubrů v Česku rostou, ukazuje porovnání se situací počátkem devadesátých let. „Zatímco v roce 1992 žilo ve všech českých chovech celkem 14 zubrů, v současnosti se jich například jen v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice vyskytuje 17,“ srovnává Dalibor Dostál. Milovické stádo, které se nachází v části vojenského prostoru u Benátek nad Jizerou, je zároveň prvním polodivokým chovem, který v České republice vznikl. 

Největší stádo zubrů se nachází v oboře Židlov, kde je chovají Vojenské lesy a statky. „V Polsku hrají státní lesy při záchraně zubrů klíčovou roli, je proto velmi dobré, že i v České republice se na chovu zubrů podílí státní lesnický podnik,“ ocenil Dalibor Dostál roli Vojenských lesů a statků. Také stádo v Židlově by letos mělo, na základě doporučení koordinátorů Mezinárodní plemenné knihy, přejít do polodivokého režimu. 

Klíčové je, že velká většina zubrů v Česku, konkrétně 82 kusů, patří k vzácnější, takzvané nížinné genetické linii. K méně vzácné, nížinně-kavkazské linii náleží 24 kusů zubrů. Důležité bude, až stovku přesáhne počet kusů náležejících k nížinné linii. „Právě stohlavá populace je totiž považována za geneticky soběstačnou,“ upozornil Miloslav Jirků. 

V zoologických zahradách, které po desítky let hrály klíčovou roli při záchraně zubrů, žijí nejstarší zubři v Česku. „V Zoo Praze a v Plzni žijí naši nejstarší zubři, kteří letos oslaví 23 a 22 let. V obou případech jde o samice. U samic zubra v přírodě je rekord 24 let, v zajetí 28, u samců v přírodě jen 16, v zajetí pak 23 let,“ porovnal Miloslav Jirků. 

V České republice fungovalo do roku 2017 deset chovů zubrů, z toho pět tvořily zoologické zahrady. Druhou polovinu pak zastupovaly malý zoopark Stěžery, který má jediného zubra a je nejmenším chovem těchto zvířat v Česku, dva soukromé chovy, obora VLS v Židlově a polodivoký chov v pastevní rezervaci v Milovicích. Jeden soukromý chov v Libni u Nového Strašecí v průběhu roku 2017 zanikl, takže v roce 2018 působí v Česku devět chovů. 

Celosvětová čísla počtu zubrů za rok 2017 ještě nejsou známá. V roce 2016 tvořilo celosvětovou populaci 6573 zubrů. Z toho 1706 žilo v chovech v zajetí, 395 v polodivokých chovech a 4472 ve volné přírodě. Pro záchranu tohoto druhu je přitom potřeba dosáhnout počtu nejméně 10 000 kusů. 

Zubři byli po první světové válce v přírodě zcela vyhubeni člověkem. Přežilo jen několik kusů chovaných v zajetí. Z nich se podařilo sestavit skupinu 12 zubrů, kteří vytvořili základ současné populace. K vzácnější, nížinné linii z nich patřilo pouhých sedm kusů, z nichž však jen pět zanechalo potomky. V plemenné knize zubra evropského jsou evidováni pouze čistokrevní zubři pocházející ze zmíněných dvanácti zakladatelů.