„Mně by se líbila nejen žlutá popelnice speciálně na plasty, ale
i další jen na papír. Určitě by to uvítalo spousta domácností. A o potřebě zvyšovat třídění odpadu snad ani nemusíme diskutovat. Pochopitelně by se nevyvážely každý týden, ale tak jak to navrhují v sousedním Kolíně, jednou za 14 dnů či tři týdny, jak by praxe ukázala," říká Nymburačka Petra.

Ta si v minulém týdnu přečetla v Nymburském deníku článek o chystaných změnách v této oblasti 
v sousedním Kolíně a jeví se jí to jako inspirativní změna. „Mám taky kamarádku 
v Poříčí nad Sázavou, kde takový model už funguje. 
A jsou sním spokojeni," doplnila Petra.

Proto se Nymburský deník obrátil s dotazem na starostu Nymburka Pavla Fojtíka, který podle svých slov změny v Kolíně pozorně sleduje. „Vím o tom a je to určitě inspirace. Je potřeba si však také uvědomit, že my máme v současnosti pytlový sběr tříděného odpadu a nelze mít oba systémy současně. Buď jeden nebo druhý. Ale určitě chci znát názor komise pro životní prostředí i nového ředitele technických služeb. Obecně se chceme zamyslet nad případnými změnami odpadového hospodářství 
v Nymburce," řekl Fojtík.

Připomeňme, v čem spočívá současný systém pytlového třídění odpadu. Zájemci si mohou vyzvednout pytle a čárový kód na nymburské radnici. Po naplnění pytlů plastem či papírem je pak odevzdají ve sběrném dvoře, případně před jeho vraty u speciálně označených kontejnerů. Od loňského května jsou stejné kontejnery umístěny také ve dvoře bývalé radnice, dnes sídle Městského kulturního centra nedaleko nádraží. Systém byl spuštěn v roce 2014 a v současné době je v něm registrováno několik stovek Nymburáků. Ti mohou za odměnu získat například odpuštění celoročního poplatku za svoz komunálního odpadu, i další výhody.

Systém navrhovaný v Kolíně počítá s tím, že by si jednotlivé domácnosti mohly zažádat přímo o žluté popelnice na plast, které jim radnice postupně rozveze. Obdobně jako je tomu
v těchto týdnech v Nymburce s hnědými popelnicemi na bioodpad. Kolínská radnice si záměr už odsouhlasila a pokusí se na projekt získat dotaci. Rozjet jej však chce v každém případě, i pokud se žádostí o dotaci neuspěje. V takovém případě je ochotna částku přibližně 1,5 milionu korun uvolnit z vlastního rozpočtu.