Tato dáma, nositelka zmíněného titulu z roku 1998 a držitelka městského vyznamenání Nymburský lev z roku 2002, zemřela 18. ledna v 79 letech.

Na svoji dlouholetou spolupracovnici zavzpomínala a milníky v pracovním životě Zdeny Havlasové připomněla její nástupkyně ve funkci, současná ředitelka dětského domova Radka Klímová, která pro Deník naspala následující řádky.

Prosadila změnu na moderní domov pro děti

Zdena Havlasová velkou část svého života spojila s nymburským dětským domovem. Jako ředitelka jej vedla v letech 1991–2005 a její působení v této funkci bylo pro domov zcela zásadní. Podařilo se jí prosadit na tehdejší dobu pokrokovou myšlenku přestavby dosavadní instituce na moderní dětský domov rodinného typu. V rozhovoru z roku 1995 to sama okomentovala slovy: „Není možné, aby ještě dnes děti bydlely společně na velkých místnostech bez jakéhokoliv soukromí. Dětem musíme vytvořit prostředí vhodné pro jejich duševní a citový rozvoj.“

Paní ředitelka Havlasová dokázala pro svůj projekt získat finance, mimo jiné i pomocí sbírek či oslovování sponzorů. Díky tomu se jí podařilo zajistit pro stoletou budovu rozsáhlou přestavbu. Připravila tak pro děti v dětském domově bydlení v moderních samostatných bytech. Pokrokové myšlenky uskutečňovala i nadále a postupně otevřela v roce 2002 samostatný byt pro rodinnou skupinu v panelové zástavbě, startovací byty a byty chráněného bydlení v nedalekých Milovicích. Vytvořila tak zázemí i pro děti, které dosáhnou věku, kdy dětský domov opouštějí, ale přesto potřebují pomocnou ruku ke startu do vlastního života.

První držitelka Zlatého Ámose

V roce 1998 získala Zdena Havlasová jako první žena titul Zlatý Ámos a ve stejném roce udělilo Město Nymburk Dětskému domovu v Nymburce vyznamenání Nymburského lva I. třídy. Městské vyznamenání Nymburský lev II. třídy bylo Zdeně Havlasové uděleno radou města v roce 2002 za osobní zásluhu o vybudování Zvláštní školy v Nymburce a dlouholetou lidskou činnost.

Ještě podstatnější než oficiální ocenění je však stopa, kterou zanechala v srdcích stovek (nejenom) dětí, jimž pomáhala a které podporovala. Byla součástí i organizátorkou mnoha kulturních, společenských a sportovních aktivit a jako předsedkyně Federace dětských domovů (FICE) měnila pohled na ústavní výchovu v rámci celé České republiky. Jedná se o odkaz, který by neměl být zapomenut a který naplňujeme i nadále.