Číšník, kuchař, pomocná síla do kuchyně, zahradník, ošetřovatelka nebo automechanik. I tyto nabídky mohou využít zájemci o práci v zahraničí. Žádaní, hlavně v Itálii, jsou i takzvaní animátoři, kteří organizují nejrůznější sportovní aktivity s hotelovými hosty, večerní zábavné programy a komunikaci s hosty.

A právě Itálie nebo Irsko jsou podle Pavla Krpálka z Úřadu práce v Nymburce místa, kam nejčastěji vyjíždějí lidé z regionu za prací. Z profesní nabídky se to většinou týká obslužného personálu na čerpacích stanicích, kuchařů nebo číšníků.

Za prací do zahraničí utíkají hlavně mladí lidé. „Má na to trochu vliv špatně nastavený společenský trend. Stát si nejen neumí lidi vychovat a dát jim vzdělání, ale ani si je udržet. Devizou každého produktivního hospodářství je nejenom dát lidem vzdělání, ale vrátit je do systému. Což se tady neděje,“ myslí si Krpálek.

Kolik se dá v zahraničí vydělat, úřad práce nesleduje. Výdělek však bývá různý. A záleží i na profesi. „Různé země mají svá pravidla, kolik by si lidé mohli vydělat podle různých profesí,“ dodal Krpálek.

Například v pohostinství se dá v Anglii vydělat okolo 5 až 8 liber za hodinu. Svářeč ve Švédsku si pak přijde na 10 – 18 euro, barman v Itálii až na 2000 euro čistého za měsíc a servírka taktéž v Itálii může vydělat i okolo 1200 euro čistého za měsíc. Práci animátora pak zaměstnavatelé hodnotí od 350 do1300 eur čistého za měsíc.

Ti, co za prací do zahraničí vyjíždějí, by se dali rozdělit do dvou kategorií. V první jsou studenti, kteří využívají sezónních nabídek přes prázdniny. Sem patří i oblast zemědělství a například sběr ovoce. „Druhou kategorií jsou pak lidé, kteří vyjíždějí na delší dobu. Jejich snahou je nejen si najít práci a vydělat, ale i naučit se jazyk,“ řekl Krpálek.

Právě dobrá znalost jazyka bývá u mnoha nabídek zaměstnání v zahraničí podmínkou.