Poprvé v porevoluční historii se přerovský skanzen dočká své konečné podoby v podobě dostavby pěti nových objektů. Podle historičky Jany Hrabětové to bude po téměř padesáti letech, kdy se tato věc podaří.

Celý projekt vyjde Středočeský kraj na deset milionů korun a je podpořen dotací 
z Regionálního operačního programu.

Akce zahrnuje přesun památkově chráněné chalupy 
s podsíní z Oskořínka, dvou stodol, kapličky a kovárny. Hlavní část stavby bude probíhat ve spodní části skanzenu a měla by být dokončena 
v září. Lidé se ale nemusí obávat, že by se do skanzenu po celou dobu stavby nedostali. Jeho provoz nebude přerušen, jen omezen přímo v místech, kde se budou dávat dohromady nové objekty.

V projektu se počítá i s modernizací stávajících expozic, se změnou osvětlení, navigačním systémem a terénními úpravami, které pomohou k vytvoření bezbariérovosti tak, aby skanzen mohli navštěvovat i tělesně postižení. „Skanzenu přeji, stejně jako pan hejtman Miloš Petera, aby se konečně dořešil také otazník nad sousedícím zámkem ve prospěch návštěvníků i ve prospěch obce," řekl radní kraje pro kulturu a památkovou péči Zdeněk Štefek.
A právě otázka, jak dopadne prodej zámku, je v tuto chvíli velmi aktuální. Hejtman Miloš Petera při zahájení prací ve skanzenu potvrdil, že se Český rozhlas má rozhodnout během těchto dnů. Český rozhlas jako majitel historické budovy dostal několik nabídek na koupi 
a nyní schválí výherce řízení na jednom ze svých nejbližších veřejných zasedání. ČTK to řekl Michal Koliandr z ČRo. Kritériem pro účastníky byla nejvyšší nabídnutá cena, její minimum bylo stanoveno na 21,8 milionu korun. Kolik nabídl kraj, nechtěl hejtman Miloš Petera zatím prozradit.

Historička Jana Hrabětová vzpomíná

Zřejmě největší radost 
z právě započaté akce ve skanzenu má určitě historička Jana Hrabětová, která ve skanzenu začínala v roce 1980. „Začínala jsem s těmi třemi chaloupkami tam nahoře a neuměla jsem si vůbec představit, jak to tady bude vypadat dál. Celých čtyřicet let to byl můj sen, tady dole to dodělat, aby to byla alespoň jakási vize návsi, do které patřila kovárna, zvonička, hasičárna 
a další takové nezbytné stavbičky," zářila nadšením Jana Hrabětová při slavnostním zahájení prací. Když v osmdesátých letech ve skanzenu začínala, bylo v plánu vytvoření dalšího návštěvnického centra. „Proto jsme jeden statek a hospodu měli na jedné straně návsi a počítalo se i se zámkem a na staré vodoteči 
i s mlýnem. Ale už v samém zrodu myšlenky bylo jasné, že to jsou nereálné plány," vzpomíná historička. Tehdy se svými pracovníky musela zůstat u toho, co vlastními silami dokázali. Rozebrat chalupu je prý záležitost na dva dny, ale potom trvá pomalu rok, než se chalupa dodělá natolik, aby se zařídila a vypadala tak, jak má. „I v těch skromných podmínkách v těch letech se podařilo vytvořit základ tady té návsi. Pak byla dlouhá přestávka. Teď ta vize polabské vesničky konečně vypadá reálně," dodala spokojená historička z Poděbrad Jana Hrabětová.