Vědci objevili tuto oblast teprve nedávno, až v souvislosti s projektem usilujícím o návrat velkých kopytníků do Čech. „Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace letících netopýrů. Jde o speciální přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu,“ říká Radek K. Lučan z Katedry zoologie Univerzity Karlovy, který má monitoring netopýrů na starost. 

Zaznamenali celkem 15 druhů těchto savců, které detektory dokáží spolehlivě rozeznat, a tři takzvané druhové dvojice netopýrů vydávající signály natolik podobné, že je detektory od sebe nerozliší. „Byl tedy prokázán výskyt nejméně 18 druhů, což je pozoruhodné už tím, že jde o dvě třetiny všech druhů netopýrů žijících v celém Česku,“ podotkl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

I celkový počet netopýrů žijících v oblasti nápadně převyšuje český průměr. „U Milovic byl zaznamenán také vrápenec malý, jehož zná veřejnost díky jeho typické pozici při zavěšení, kdy je zabalen do svých křídel tak, že připomíná složený deštník,“ doplňuje Anna Koukolíková z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, která se na netopýřím monitoringu podílí.

Ve vojenském prostoru se zabydlely i mnohé vzácné duhy, například náročné lesní druhy jako netopýr stromový a netopýr velkouchý. V lesích nacházejí denní úkryty v dutinách stromů a v noci často loví potravu na sousední stepi. Všem druhům netopýrů prospívá i přítomnost tůněk vybudovaných pro vzácné korýše a obojživelníky. Netopýři z nich pijí, stejně jako motýli nebo zubři.

Zajímavé je, že víc netopýrů létá nad pastvinami velkých kopytníků, než nad nepasenými plochami. Loví například noční motýly a brouky. „To nepřímo naznačuje, že rozumná míra pastvy velkých kopytníků prospívá hmyzu, který je potravní základnou nejen pro netopýry, ale také ptáky a jiné živočichy,“ doplňuje Radek K. Lučan.

Bohatá netopýří fauna bývalého vojenského prostoru ostře kontrastuje s okolní krajinou Polabí, kde žije netopýrů výrazně méně. Prostor totiž představuje ostrůvek mimořádně pestré krajiny v jednotvárném moři intenzivního zemědělství. „Cenné nejsou jen místní zachovalé listnaté lesy, nebo jen pestrá mozaika různých typů luk a stepí. Tento kousek krajiny je mimořádně hodnotný právě díky prolínání přírodě blízkých suchých lesů s bezlesím v jednom souvislém celku, který v naší zemi nemá obdoby,“ dodává Miloslav Jirků.