Vodovod a kanalizace. Pro někoho samozřejmost, pro řadu obyvatel regionu zatím nedostižný cíl. Připojení na vodovod a kanalizaci chybí hlavně v malých obcích. A ty mají většinou problém sehnat na stavbu finanční prostředky.

To potvrzuje i starosta Přerova nad Labem Luděk Červák. Nedávno bylo totiž vydáno územní rozhodnutí na skupinový vodovod pro obce Přerov nad Labem, Semice, Starý Vestec a Bříství. A i když včera odpoledne se měli zástupci všech dotčených obcí sejít a vybrat dodavatele stavby, hned tak rychle se zdejší obyvatelé vodovodu nedočkají. „Letos se stavbou určitě nezačneme. Záležet bude na dotacích,“ řekl starosta.

Jako liché se zatím ukázaly i obavy ochránců přírody. Vodojem by měl totiž stát na zčásti chráněné Přerovské hůře. Podle Stanislava Svobody z odboru životního prostředí lyské radnice, je chráněným prvkem jen jižní část kopce. „Pod cestou by mělo být umístěno potrubí, ale to chráněné území nenaruší,“ dodal Svoboda.

Stavba nejpíš vůbec největšího vodovodu v regionu, a to chotuckého, byla dokončena zhruba před dvěma lety. Ten měří kolem sta kilometrů a pitnou vodou zásobuje na pět tisíc lidí na severu Nymburska.

Po povodni zůstali lidé bez vody

Jak to vypadá, když se lidé ocitnou bez pitné vody, zažila před dvěma lety část Poděbrad – Polabec. Jarní povodeň tam tehdy kontaminovala studny.
Na cisternách, které do oblasti pravidelně dovážely Vodovody a kanalizace Nymburk, byli tak několik měsíců odkázaní lidé z většiny domácností, včetně maminek s malými dětmi. Přitom město na začátku devadesátých let nechalo v Polabci vybudovat městský vodovod.

Mnoho lidí se na něj ale nepřipojilo, protože měli své studny. „Máme vodu zadarmo z vlastních zdrojů, tak proč bychom se připojovali na vodovod,“ říkali tehdy shodně. Po březnové povodni ale svůj názor někteří velmi rychle přehodnocovali.

Například Jiří Pekárek, který bydlí v Růžové ulici. Ta byla v Polabci postižena povodní snad nejvíc. Tehdy měli lidé v ulici dojem, že se o ně radnice nepostarala tak, jak měla. „Jezdím služebně po celé republice a všude, kde byla povodeň, radnice zajistily lidem vyčištění studní ze svého rozpočtu,“ uvedl tehdy Jiří Pekárek s tím, že v Polabci si museli lidé zaplatit čištění z vlastní kapsy. „Proto jsme se rozhodli, že se připojíme na vodovod, aby byl už navždycky pokoj od podobných problémů,“ vyslovil své rozhodnutí.

Kanalizace: V Poděbradech nekonečný příběh

Při slově kanalizace nejspíš naskočí husí kůže mnohým obyvatelům příměstských částí Poděbrad. Její stavbu totiž už od začátku provázela řada problémů. Jednoznačné protispády, možnost úniku splaškových vod do těch podzemních a jiné problémy. To byly důvody, kvůli kterým odmítala před dvěma lety radnice dílo převzít. Od té doby je stavba postupně opravována.

Poděbradká kanálstory však možná bude mít přece jen dobrý konec. Lidé se ke kanalizaci postupně připojují. „Nemám zatím vůbec problémy, funguje to bezvadně. Dokonce mi město odečetlo částku 6 tisíc, protože jsem si jímku sám obetonoval,“ má zkušenost Oldřich Černý z Velkého Zboží.

Víte že…

- Nejstarší zprávy o stavbách sloužících k přepravě vody pocházejí z období vlády egyptského faraóna Ramesse II., asi 1300 př. n. l.
- Ve starověké Číně se pro výrobu vodovodů používaly kmeny bambusu.
- Ve starověkém Římě se stavěly pro rozvod vody četné akvadukty.
- Zbytky jednoho z nejstarších vodovodů v českých zemích byly objeveny koncem roku 2005 v Plzni. Tento vodovod byl dřevěný a pochází z doby okolo roku 1300.