Jde o pokračování projektu Tlapka v dlani, který se v jiřické věznici opakuje s výbornými výsledky už popáté. Psi, o které se ve štěněcím věku v minulých letech starali právě jiřičtí odsouzení, už slouží zrakově znevýhodněným. Jeden z nich dokonce pomáhá v Německu.

Střídání stráží

Pondělní příjezd štěňátek však zároveň znamenal, že ve věznici končí mise dvěma předchozím psům, kteří se učili společenskému chování od jiřických vězňů od letošního ledna. A mezitím i pořádně vyrostli: zatímco příchozí štěňata vážila kolem pěti kilogramů, brány věznice opouštěli dva téměř roční hafani s váhou 30 a 38 kilogramů.

Vizualizace nymburského přístaviště.
Nová přístaviště rostou na Labi i Vltavě. Pro menší plavidla i výletní lodě

O psy se budou starat vybraní vězni, zařazení do projektu Otevřená věznice. Tedy ti, kteří zároveň jezdí mimo věznici do práce, bydlí v relativně běžných domech a snaží se získat návyky, které jim umožní lépe se přizpůsobit běžnému životu po návratu z výkonu trestu. Výchova malých psů je tak vlastně součástí terapie.

„Je to mezi vězni velmi oblíbená činnost. Kdyby to šlo, chtěl by tady mít každý své štěně,“ říká vedoucí projektu Otevřená věznice Hana Prokopová. Podle jejích slov péče o zvířata zároveň uvolňuje psychickou tenzi a blahodárně působí na chování odsouzených. „Prakticky vůbec nemáme problém s násilím mezi odsouzenými,“ připomíná Prokopová.

V pondělí nastal den, kdy se se svými svěřenci, také labradory pojmenovanými Niko a Nairo, museli rozloučit jejich dočasní páníčci Marek a Vojtěch. Shodně se dostali do Jiřic za majetkové delikty a oba si čas strávený se psy pochvalují. „Bylo to pro mě krásné období, měl jsem z Nika velkou radost. Učil se základní povely,“ vypráví Vojtěch a drbe svého svěřence za ušima.

Zdroj: Deník/ Miroslav S. Jilemnický

Oba muži v rámci socializace psů chodili s labradory i do společnosti a vyrazili dokonce do Prahy, kde se Niko a Nairo učili třeba vystupovat z vlaku nebo nastupovat do tramvaje. Takové znalosti vychovávaná zvířata v budoucnu jako vodicí psi rozhodně využijí. „Nairo měl trochu problém u eskalátorů, moc se mu na ně nechtělo. Ale nakonec se to taky naučil,“ líčí Marek svou zkušenost z pražského výletu.

Na obou psech je vidět nervozita, zřejmě předtucha, že pondělí není obyčejným dnem. Ještě větší nervy však zažívají jejich dočasní páníčci. Definitivně se rozloučit se psy, o které se po celý letošní rok denně starali, není nic příjemného. I to je však podle Hany Prokopové součástí a záměrem celého projektu. „Poznávají, jaké to je, když přijdou o někoho blízkého. Podobně jako v některých případech přijdou oběti trestných činů o své blízké. Učí je to zkrátka empatii,“ vysvětluje vedoucí projektu Otevřené věznice.

Poslední společné focení

Na trávníku před správní budovou v části Otevřené věznice se na chvíli sešli jak labradoři na odjezdu, tak dvě malé labradoří holčičky, které mají všechno teprve před sebou. Základní výchovu ve věznici, pak kurz vodicího psa a nakonec službu u nevidomého.

Odcházející Nairo a Niko byli sedmým a osmým psem projektu Tlapka v dlani, přicházející Cheron a Chutney budou v rámci pátého běhu devátým a desátým zvířetem vybraným k výchově ve vězeňském areálu před speciální službou handicapovaným lidem.

Cyklostezka, ilustrační foto.
Síť cyklostezek houstne. Trasy povedou i místy, kudy se dříve klikatily koleje

Z předchozích šesti psů jich pět už slouží jako skuteční vodicí psi a pomáhají nevidomým po celé zemi. Šestým psem byl Shadow, který měl drobné zdravotní obtíže a nakonec nebyl pro speciální výcvik vybrán. Podle zpráv z věznice skončil Shadow v rodině Jiřího Antoše, majitele milovického zábavního parku pro děti Mirakulum, a žije tam spokojený život.

Co jsou projekty Tlapka v dlani a Otevřená věznice
Projekt Tlapka v dlani pochází z USA, v Evropě je unikátem. Jiřická věznice je první v Česku, která projekt zavedla a od roku 2019 v něm pokračuje. Patronem projektu je zpěvák Tomáš Klus. Program pomáhá se socializací vězňů a jejich přípravou na návrat do běžné společnosti. Zapadá do koncepce širšího projektu, který spustili v jiřické věznici přesně před pěti lety a jmenuje se Otevřená věznice. V rámci něj je vyčleněno několik desítek vězňů ve speciální části areálu, kde žijí v běžných obydlích a jejich režim je velmi podobný tomu, jak by měl fungovat v běžném životě. Včetně dojíždění do zaměstnání mimo vězeňský areál, péče o zvířata a zahrady v areálu věznice a dalších motivačních aktivit. „Za pět let systémem prošlo 223 odsouzených a recidivu máme 10,6 procenta,“ uvedla vedoucí projektu Hana Prokopová. Jinými slovy, z deseti vězňů, kteří projdou projektem Otevřené věznice, se za mříže vrací v průměru jeden.