Pokud se podaří včas vyřídit všechny administrativní záležitosti, mohly by lopatky větrné elektrárny vyrábět energii už letos. A osvědčí-li se provoz prvního větrníku, do budoucna mohou na stejném místě vyrůst další.

Sloup větrné elektrárny by měl měřit kolem 120 metrů. V horní úvrati, tedy nejvyšším místě, kam dosáhne hrot vrtule, má jít o výšku přes 200 metrů. Vrtule mají být dlouhé 80 až 90 metrů. Parametry se však mohou ještě změnit.

„V současné době probíhá ve vedlejší vesnici měření větru. Je to velmi důležité pro výrobce, z toho se pak vypočítává přesný model a výrobce stanoví technologii,“ vysvětlil Stanislav Brunclík, zástupce firmy TCNE, která je investorem záměru.

Starostku Hořan Andělu Frumarovou oslovil investor loni na podzim. „Přijeli dvakrát a napodruhé už jsem svolala i zastupitele. Představili nám své možnosti a my jsme celou věc konzultovali i s právníkem,“ popsala první seznámení s projektem starostka obce s více než 170 obyvateli.

Podle Brunclíka investor v obcích nejdříve zjišťuje, zda tam mají o projekt zájem. „Poté ve spolupráci s vedením vytipujeme vhodné lokality a jaký počet věží by tu teoreticky mohl být,“ vysvětluje. Když je možnost postavit větrníky opravdu reálná, následuje založení společného podniku. V daném případě společnosti s ručením omezeným, v níž má desetiprocentní podíl obec.

Zástupce investora, firmy TCNE Stanislav Brunclík. | Video: Deník/ Miroslav S. Jilemnický

Ale to trochu předbíháme. Hořanská starostka po prvních schůzkách po dohodě se zastupiteli vyvěsila na úřední desce záměr vybudování větrné elektrárny. Díky tomu se mohly přihlásit další firmy provozující větrné elektrárny. Nabídka společnosti TCNE byla podle Frumarové nejvýhodnější.

Jaké benefity postavení a provoz větrníku obyvatelům Hořan přinese? „Od začátku fungování věže obec získává 10 procent z výnosu provozu. V tomto případě by šlo o částku zhruba tři a půl milionu korun ročně,“ vysvětlil Brunclík. Kromě toho by v budoucnu měli mít místní také podstatně levnější platbu za elektřinu. Hovoří se o zaručené ceně tři koruny za kilowatthodinu na příštích 25 let.

Obavy z hluku

Jak už to bývá, ne všichni z místních včetně zastupitelů okamžitě jásali. „Někteří měli obavy z případné hlučnosti, další zase z toho, zda se jedná o seriózní firmu. To vše se vysvětlilo právě na jednání zástupců firmy a našich zastupitelů,“ popisuje Anděla Frumarová situaci v obci. Proběhla i anketa, která ukázala osmdesátiprocentní podporu místních stavbě větrníku. „Jsme relativně mladá obec, ze zhruba 170 obyvatel tu máme 40 dětí do 15 let,“ poznamenala starostka.

Na častý argument ohledně možné hlučnosti elektrárny v provozu jsme se zeptali i zástupce investora. „Každý větrník přirozeně produkuje nějaký zvuk. Není to ale nic dramatického. Les ve větru šumí určitě hlasitěji,“ řekl Brunclík. Zároveň připomněl hygienické limity, které nepřipouští stavbu větrných elektráren v blízkosti lidských obydlí. „V našem případě jsme vzdáleni ve všech směrech nejméně jeden kilometr od nejbližších obydlí. V tomto případě si troufnu zaručit, že ohledně zvuku o tom místní vůbec nebudou vědět,“ konstatoval zástupce firmy TCNE.

Ke stavbě větrníku chybí ještě několik kroků. Zhruba do poloviny května by se investor měl dozvědět od společnosti ČEZ, zda získá povolení k připojení do sítě. Vznikat ještě bude také posudek ohledně vlivu na ráz krajiny. A především musí firma získat stavební povolení. „V optimálním případě počítáme s tím, že stavební povolení bychom získali v červnu nebo červenci a na podzim by se mohla věž postavit,“ uvedl Brunclík.