Tvrdí, že ředitelka Alice Opočenská měla o vedení chirurgického oddělení jiné představy, do kterých jí nezapadal. Odchází po dvouapůlletém působení s hlavou vztyčenou. Jsou za ním vidět výsledky. Ať už to byl sehraný tým lékařů, akreditace prvního typu pro oddělení nebo každoroční nárůst operačních výkonů. Zajímalo nás, jak by ohodnotil své primářské působení, kam odchází pracovat a co stálo například za vzestupem operativy. Verner se nebojí odpovídat otevřeně, zároveň vás nepustí dál, než on sám chce. Svou roli tu hraje diplomacie.

Zkuste zhodnotit vaše působení na chirurgii v Nymburce.
Je vidět nárůst operací, který je každoroční. V roce 2008 to bylo 841 operací, v roce 2009 po mém nástupu 1040 operací, v roce 2010 již 1177 operací 
a v loňském roce počet stoupl na 1223. I v letošním roce za první tři měsíce to číslo opět narostlo a k 31. březnu 2012 je odvedeno 366 operací na operačním sále. Pokud to vynásobíme čtyřmi, konečné číslo by mělo být opět vyšší oproti minulým létům. Za těch dva 
a půl roku, kdy jsem vedl chirurgii v Nymburce, jsem dokázal administrativně připravit a posléze na Ministerstvu zdravotnictví obhájit akreditaci 1. typu pro chirurgické oddělení, což je velmi důležité. Takové oddělení může vzdělávat chirurgy po vysoké škole po dobu dvou a půl let. Je to zároveň určitá prestiž 
a vyjádření kvality oddělení. Aby akreditaci oddělení dostalo, musí mít personální zázemí, to znamená kvalifikované lékaře, musí mít určitý počet a spektrum výkonů.

Jak jste do Nymburka přišel?
Tehdejší ředitel Luboš Zimola a majitel Martin Vojtíšek chtěli v roce 2009 provést změnu na postu primáře chirurgického oddělení. Opakovaně kontaktovali pana doktora Vladimíra Marka, který tuto nabídku odmítl. Teprve potom mě na základě doporučení kontaktovali a já nabídku přijal. Nastoupil jsem 
v září 2009. Pan doktor Marek odešel v listopadu 2010 na primariát do nemocnice v Kutné Hoře. V tu dobu s sebou odvedl další tři lékaře. Pro oddělení to byla velká rána, protože na chirurgii jsme zůstali pouze čtyři. Nastal personální problém, který ohrožoval nejen chod oddělení, ale svým způsobem i provoz celé nemocnice. Po velmi složitých jednáních se mi tým podařilo doplnit lékaři z jiných nemocnic.

V jaké kondici opouštíte oddělení?
Opouštím ho ve chvíli, kdy je personálně stabilizované. Se mnou tam bylo sedm lékařů. Tři z nich měli druhou atestaci, jeden měl odbornou způsobilost a čtyři lékaři byli bez atestace. V mém týmu byl pouze jeden lékař z Nymburska, všichni ostatní jsou přespolní. Jednomu z nich jsme pomohli získat ve městě byt, ostatní dojíždějí.

S vaším příchodem se začalo více operovat laparoskopicky.
Kromě akreditace se v Nymburce změnilo i spektrum výkonů. Jsem chirurg, který se soustředí na laparoskopickou operativu. Ta se tu začala rozvíjet slušným tempem. Začali jsme laparoskopicky operovat nádory tlustého střeva, náhlé příhody břišní, unikátní metodou tříselné kýly. Zavedli jsme do praxe operace žlučníku laparoskopicky pouze z jednoho drobného vstupu. Zahájili jsme kosmetické operace křečových žil, tam je zvýšený zájem zejména pacientek. Podařilo se mi u ředitele a majitele prosadit zakoupení nástrojů pro artroskopické operace kolena.

Kolik operujete nádorů?
Zhoubných nádorů zažívacího traktu operujeme mezi 30 až 40 ročně.

Kolik žlučníků za rok?
V posledních dvou letech kolem 140 do roka.

Jak jste dosáhl růstu operací?
Podařilo se mi navázat dobrou spolupráci s obvodními lékaři a právě touto cestou chci poděkovat praktickým a odborným lékařům za dva a půl roku spolupráce 
s chirurgií. Tito lékaři začali posílat pacienty do nemocnice. Já sám mám poměrně rozsáhlou klientelu na sebe, takže Nymburk se stal svým způsobem nadregionálním pracovištěm. Za mnou jezdili pacienti na plánované operace z celé republiky a někdy pomůže i náhoda. V loňském roce opravovala oblastní nemocnice Benešov tři měsíce operační sály a já jsem ji nabídl pomoc. Úrazy z Benešovska jsme měli na starosti my 
a dnes má nymburská chirurgie v Benešově opravdu slušné jméno. Tak, jako je člověk primářem a musí něco odvádět na sále, tak musí být manažerem. Já jsem věděl, že do Nymburka musím přivést práci. Když bude práce, bude 
i na výplaty. Pokud bude na výplaty, bude i personál, to je jednoduchá úměra.

Byl jste spokojen s personálem?
Byl. Chirurgie je jednoznačně týmový obor. I když každý lékař na chirurgii je individualita, nakonec se musí podřídit týmovému duchu. Na celkovém výsledku se navíc obrovským způsobem podílí ošetřovatelský personál. Chtěl bych vyzdvihnout ošetřovatelskou péči na aseptickém (čistém) oddělení chirurgie, kde byli hospitalizováni vesměs mimorajonní pacienti a ti byli 
s péčí sestřiček nesmírně spokojeni. Srovnávali přístup personálu s pražskými a jinými nemocnicemi a nymburská z toho vycházela více než dobře.

Proč odcházíte?
Paní ředitelka měla jinou představu o vedení chirurgického oddělení, s kterým již dříve spolupracovala v Kutné Hoře. Proto jsem se vzhledem ke své dosavadní roli dohodl o odchodu z nemocnice. Nechci se k této otázce více vyjadřovat a vyvolávat tím další emoce.

Kam odcházíte?
Dostal jsem nabídky jak na chirurgickou kliniku, tak na primáře chirurgického oddělení. Přijal jsem nabídku na primáře v oblastní nemocnici a v tuto chvíli ladíme podrobnosti smlouvy. Měl bych nastoupit 2. května.