Věra Janišová se narodila 14. září 1950 v Praze. Základní školu vychodila v letech 1957 – 1966 v Českém Brodě. Na klavír se naučila hrát od svého otce. Později tuto dovednost prohlubovala v soukromé výuce u profesora Drahomíra Tomana v Praze, který ji připravil k přijímacím zkouškám na konzervatoř.

Poslední rozloučení s Věrou Janišovou se koná v pátek 12. května ve 12 hodin v obřadní síni krematoria v Nymburce.

Studium konzervatoře zakončila absolutoriem v oboru hra na klavír. Už v šedesátých letech získala několik diplomů v soutěžích ve hře na klavír a recitaci. V letech 2002 až 2005, tedy ve svých 52 až 55 letech, studovala Pedagogickou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze. V rámci studijního oboru Školský managment získala bakalářský titul.

Osudová nymburská škola

Jako učitelka nastoupila do Nymburka na tehdejší Lidovou školu umění v roce 1971, tedy jako jedenadvacetiletá. O tři roky později byla jmenována ředitelkou školy. V roce 1990 se škola přejmenovala na Základní uměleckou školu Bohuslava Matěje Černohorského. Působení mezi kolegy a žáky této školy ji provázelo až do posledních dnů.

Věra Janišová při přebírání Nymburského lva v roce 2010.Věra Janišová při přebírání Nymburského lva v roce 2010.Zdroj: Deník/ Milena Jínová

Na škole tak působila těžko uvěřitelných 52 let, v jejím čele pak stála 49 let. Byla také členkou školské rady při Střední zdravotnické škole v Nymburce a držitelkou licence pro vedení a hodnocení závěrečných bakalářských prací na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v rámci Centra školského managmentu. Podílela se na tvorbě Rámcového vzdělávacího programu pro Základní umělecké vzdělávání.

Radní a zastupitelka

Angažovala se také v komunální politice. Od roku 2006 až 2010 byla členkou Rady města. Kandidovala jako nezávislá za ČSSD, přičemž lídrem této strany byl po celou dobu někdejší hejtman Miloš Petera. Jako zastupitelka působila v letech 2006 – 2018. Před pěti lety do zastupitelstva zvolena nebyla jen velmi těsně, když skončila v rámci své kandidátky na třetím místě, celkově však jako první náhradnice. Ve svém volném čase se věnovala fotografování, kondičnímu cvičení pro ženy a pochopitelně také poslechu dobré hudby.