Během dvou let se z posledních pozic tabulky, která mapuje třídění obcí v kraji, obec vyhoupla na neuvěřitelné čtvrté místo. Přerováci se zkrátka rozhodli poctivě třídit. A nešetří tím jen životní prostředí, protože vytříděný odpad se recykluje, tedy navrací do výrobního procesu, ale hlavně svoje peněženky. Nemusí tolik platit za svoz odpadu z vlastních popelnic, když jsou skoro prázdné.

„Je potřeba přiznat, že bez snažení to nebylo. O odpadech se od roku 2013 intenzivně psalo, mluvilo, jednalo, změnila se vyhláška obce, dělaly se revize přidělených nádob 
a mnoho dalších drobných opatření a kroků, které začaly být vidět naplno až v roce 2014," vysvětluje starostka obce Darina Kocsisová, která k třídění v obci podněcuje.

Začala tím, že lidem pořádně vysvětlila, jak funguje nakládání s vytříděným odpadem a od počátku kladla důraz na to, že, zjednodušeně řečeno, za tříděný odpad dostává obec peníze. Z toho logicky plyne, že čím víc se vytřídí, tím víc peněz radnice dostane.

Psal se konec roku 2012 a obec byla v krajské soutěži „My třídíme nejlépe" mezi obcemi podobné velikosti na 305. místě z 404 obcí. „Jediné potěšující bylo srovnání 
s ostatními obcemi z Mikroregionu Polabí, ostatní obce svazku na tom byly většinou ještě hůře," podotýká Darina Kocsisová.

Na téma se v obci hovořilo dál, schválila se nová vyhláška o povinnostech občanů při nakládání s opadem, příspěvek na kompostování a o rok později se obec ocitla na 67. místě v kraji. „Začalo to být vidět na penězích, příjem obce se zvyšoval," říká starostka. Zapojila se i škola intenzivním sběrem papíru, nejlepší „sběrači" dostávají od radnice odměny. Do sběru papíru se zapojují celé rodiny včetně dědečků a babiček.

„Třídění podle mě nestojí žádné úsilí. Bylo by mi proti srsti vyhazovat něco, co se dá ještě použít. Ale důvodem, proč je Přerov tak úspěšný, je podle mě to, že máme kontejnery na každém kroku," říká Přerovačka Jana Brožová. Nutno podotknout, že jsou to kontejnery na všechno možné – plast, sklo, papír, textil, třídí se i tetrapaky, obec má sběrný dvůr, pravidelně organizuje svoz velkoobjemového odpadu, přispívá domácnostem na pořízení kompostéru.

Lidé tedy třídili víc a víc 
a příjmy obce stále rostly. „To je hlavní důvod, proč se mohly ve škole zvýšit odměny 
a proč přistoupilo zastupitelstvo ke snížení místního poplatku za odpad. Zatímco 
v mnohých městech a vesnicích poplatky za odpad v posledních letech vzrostly, maximum je i 1000 korun, u nás 
v obci klesají, nejvíce u dětí," popisuje starostka. Od září zaplatí zdejší občané jen 420 korun za rok, první dvě děti do patnácti let v rodině 300 korun, další nic. Pro srovnání 
v Lysé dospělí platí 690 korun, děti do 6 let 430 korun ročně.

O úspěších třídění v Přerově se mluví po celém okolí. 
„O předání našich zkušeností v této oblasti již požádali 
z Místní akční skupiny Střední Polabí, která zahrnuje například Brandýs nad Labem 
a Čelákovice, i z Projektu meziobecní spolupráce z Lysé nad Labem," uzavírá Darina Koscisová.