V jedné 
z hlavních rolí hraje už dvacet let herečka Uršula Kluková. Zeptali jsme se jí na její vztah k Nymburku, ale novinky z Dívčí války prý nechá jako překvapení.

Už jste někdy s divadlem navštívila Nymburk? Jaké je to podle vás město a jaké je tu obecenstvo?
Ano, s divadlem jsem Nymburk navštívila. Město jsem si neprohlížela, jelikož když přijedu hrát divadlo, jsem ve městě hodinu před představením a hodinu po představení zase odjíždíme. Ale myslím si, že město je to pěkné. Alespoň na mapě to tak vypadá. Obecenstvo je vždy dobré…jako my herci!

Kolik let už hrajete Dívčí válku? Myslíte, že je ještě někdo, kdo ji neviděl?
Dívčí válku hraji 20 let 
s přestávkami. Sem tam se ptám lidí, jestli Dívčí válku viděli a jak se jim líbila. Někdy narazím na jedince, kteří Dívčí válku ještě neviděli a těm doporučuji, aby neváhali, protože kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

Prošel za ta léta scénář nějakými změnami ze strany Ringo Čecha?
Hra se hraje již 30 let, takže samozřejmě prošla určitým vývojem. Za tu dobu se vystřídala spousta herců a každý do hry něco přinese. Ringo si pak vybere, co do hry zakomponuje a co naopak vůbec nepoužije. Dívčí válka je vlastně takový živý organismus, který se neustále vyvíjí.

Určitě si představení všichni užíváte. Jsou tam ze strany herců nějaké nečekané vtipy, které nejsou ve scénáři?
Samozřejmě, že si představení opravdu užíváme. Nečekaných vtipů je fůra, ale nebudu je prozrazovat, poněvadž by již nečekané nebyly.

S jakými představeními ještě 
s divadlem vystupujete?
Nevyléčitelní v režii Petra Míky, Sborovna Jaromíra Břehového, Divadlo Pavla Trávníčka, Někdo to rád v kině Gustava Skály. Dále například v představení Během oběda se nekouří, kde vystupuji s Jiřím Bláhou a Bohušem Matušem a Čaj s Uršulou. Tady jsem na scéně se Šimonem Pečenkou.