Zkušenosti s tím mají v Pohřební službě Šimek v Nymburce. „Před časem tu byla paní a sháněla se po urně se svým příbuzným, který zemřel před šesti lety. Lidé často čekají, jak dopadne dědické řízení, a pak se náramně diví, když zjistí, že jejich příbuzný je už pohřben ve společném hrobě,“ říká Hana Růžičková z nymburské pohřební služby.

Podle zákona jsou pohřební služby povinné skladovat urny s popelem dvanáct měsíců. V Nymburce jsou však výrazně tolerantnější. „Pohřbíváme urny s ostatky, které si příbuzní nevyzvedli, přibližně po dvou letech do společného hrobu, který je na nymburském hřbitově. Za poslední dva roky to bylo přibližně devadesát uren,“ připomíná Růžičková.

Demonstrace proti výrobě zinkovny AZOS na nymburském Zálabí. Ilustrační foto.
Původ zápachu má odhalit speciální systém

Podobné zkušenosti mají také v Lysé nad Labem, kde působí Pohřební služba Pšenička. „Zůstávají nám tady urny. Pozůstalé vyzýváme, aby si pro ně přijeli. Stalo se nám, že si příbuzná přišla pro urnu až po devíti měsících,“ říká Miroslav Pšenička.

V depozitu podle něho zůstávají urny, když pozůstalí patří mezi sociálně slabé, nebo zesnulí už neměli žádné příbuzné. „V takovém případě většinou zařizuje pohřeb město,“ připomíná Pšenička.

Nevyzvednuté urny s popelem zemřelých jsou pak uloženy do společného hrobu.

Ilustrační foto
Bytů je málo. A jsou drahé

Podobné zkušenosti mají i pohřební služby v sousedním regionu. „Za posledních deset let tu máme šedesát nevyzvednutých uren. Ještě je tu necháváme, kdyby se pozůstalí přece jen rozhodli pro ně přijít,“ říká majitelka boleslavské pohřební služby Renata Březinová Benešová.

Nejčastější příčinou, proč pozůstalí na urny s popelem svých blízkých zapomínají, jsou podle ní peníze. „Máme pár případů, kdy vymáháme zaplacení pohřbu exekucí. Nevydám urnu, dokud není pohřeb zaplacen,“ vysvětluje.

S nejvýš dvěma případy, kdy si ostatky pozůstalí nevyzvedli, mají zkušenosti v pohřební službě Beneš, která působí v Mladé Boleslavi, Benátkách nad Jizerou a Kosmonosech. „S pozůstalými se spojíme a většinou si urnu vyzvednou,“ říká Stanislava Bílá z pohřební služby. Jak to opozdilci vysvětlují?

„Neptáme se, ale předpokládám, že jde o nevyřešená dědictví a spory mezi příbuznými,“ odhaduje.

Podle zákona přitom nemusí být zpopelněné ostatky uloženy výhradně na hřbitovech. Urnu mohou mít pozůstalí dokonce i doma, což je v některých zemích zakázáno. Popel pak může být rozptýlen nejen na hřbitovních loučkách, ale i na místech, která měli zesnulí rádi. Pokud však chtějí pozůstalí naplnit přání zesnulých a nejde o místo na jejich pozemku, musí předem získat souhlas majitele.

Podle provozovatelů pohřebních služeb aktuálně přibývá pohřbů bez obřadů. Sociální pohřby, kdy cena zahrnuje kremaci, stojí pět až šest tisíc korun. Náklady na shodný typ pohřbu do země jsou asi třináct až čtrnáct tisíc korun. 

Na branném dnu v bývalém vojenském prostoru u Milovic se představili policisté, hasiči i záchranka.
OBRAZEM: Děti na branném dnu házely granátem