To jsou slova Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd a reaguje tak na další jedinečný úkaz na pastvinách u Milovic, kde vědci a ochránci přírody sledují projekt návratu divokých koní, zubrů a praturů do přírody. Samotná pastvina a další zvířata a rostliny přináší i další překvapení. Třeba právě zmíněné mravenčí zahrádky. Ty jsou spojeny s novým výskytem mateřídoušky vejčité. Vědci mateřídoušku našli hned na třech místech milovické pastviny. A právě tato rostlina se stala součástí první mravenčí zahrádky. „Luční mravenci totiž semínka mateřídoušky i jiných nektaronosných bylinek vyhledávají a vysévají je na svých mraveništích. Jde o jev, který známe třeba z karpatských a balkánských pastvin, a doufali jsme, že se na milovických pastvinách objeví také,“ vysvětluje Jirků.

Vědci si také pochvalují, že letos byly pastviny nejvíce rozkvetlé od začátku projektu. „Luční porosty již získaly na pestrosti, takže na nich bylo možné sledovat střídání jednotlivých období, která jsou charakteristická kvetením určitých druhů,“ doplnil Jirků.

Potěšující je i skutečnost, že se na pastvinách nadále daří i dalším vzácnějším bylinám, které zde rostly jen řídce. „Jde například o piplu osmahlou, zeměžluč okolíkatou, užanku lékařskou a vítod chocholatý, u nichž navíc dochází ke znatelnému šíření. Podobně se daří i symbolu milovického vojenského prostoru, hořci křížatému,“ dodává vědec.
Šířit byliny pomáhají i zvířata. Semena jim ulpívají například v srsti. „Nejnápadnější je řepík lékařský, jehož semena se zaplétají do hřívy koní v takovém množství, že jim v ofině vytvářejí jakési dredy. Postupně však odpadávají daleko od mateřských rostlin,“ popisuje další zázrak přírody Miloslav Jirků.