Pole, louky, lesy kam oko dohlédne, voňavý vzduch. Kout našeho okresu, v němž leží tahle ves, se vyznačuje klidem a mírností. Proto se tu lidem líbí, proto se sem rádi vracejí. Když ne častěji, tak alespoň při příležitostech, jako je 680 let od založení obce. Neformální, pohodová oslava se konala v sobotu za účasti pozvaných rodáků 
i absolventů bývalé školy Josefa Kubálka.

Kolem jedné hodiny po poledni začalo být na návsi u školy živo. Lidé přicházeli, zdravili se a společně vzpomínali nad starými fotografiemi a porovnávali je s fotkami novými. Jejich výstavu včetně fotografické soutěže v prostorách školy připravila divadelnice a nadšená obyvatelka Svídnice Vendula Burger v rámci projektu Živá kronika Svídnice.

„Poznala jsem na téhle fotce tvého tátu a úplně mě to rozplakalo…" „Můj děda zemřel v sedmadevadesáti, 
a to si zlomil kotník…" Útržky podobných vzpomínek byly slyšet ve škole i venku, nad hrnečky s kávou, koláč-ky nebo půllitry s pivem.

Přítomné přivítala spoluorganizátorka oslavy Jitka Benešová, promluvila starostka Dymokur Ludmila Kubálková a s hosty se pozdravil zajímavý host, řádová sestra Zdislava. Ta později přispěla do programu poutavým vyprávěním téměř neznámého životního příběhu významné představitelky řádu františkánů Elišky Pretchnerové, o níž zjistila, že navštěvovala právě zdejší školu. Živá kronika Svídnice je bohatší 
o další jedinečný příběh.

O slovo se přihlásili hasiči z Dymokur a předvedli 125 let starou svídnickou stříkačku v akci, zastříkat si mohl, kdo chtěl. Chtěly hlavně děti. Ve škole se pak promítal se sestřih všech videí Živé kroniky Svídnice a pokračovala volná zábava.

„Máme z akce radost. Zastupitelstvo ji podpořilo, ale připravili ji Svídničtí v čele 
s Jitkou Benešovou a Vendulou Burger a nutno říct, že skvěle. Patří jim za to dík stejně jako dymokurským hasičům, kteří ochotně pomohli. Já si to moc užívám, mám tu spoustu přátel," říká starostka Dymokur Ludmila Kubálková, pod něž Svídnice ještě spolu s Černou Horou patří.