O suchém poldru v místě bývalého rybníka se hovoří už patnáct let. Vlastně od roku 2003, kdy obce na toku říčky Mrliny zasáhla ničivá povodeň. Ta se od té doby vrátila ještě třikrát. Nyní se ale zdá, že plán, který by další možnou katastrofu mohl odvrátit, opět ožívá. Povodí Labe pracuje na projektové dokumentaci na poldr Nepokoj.

Jaroslava Janatu, starostu obce Vestec, tato informace potěšila. „Na poldr čekáme od roku 2003, kdy jsme tu měli první velkou povodeň. Jsem rád, že se dozvídám, že se projekt konečně někam pohnul. Věřím, že se konečně vybuduje,” řekl. Vestec byl povodní zasažen už čtyřikrát za Janatovo dvacetileté starostovské období. „A sedmkrát jsme měli povodňový stav stupeň číslo tři. Čekali jsme, kdy nás voda opět vyplaví. Z toho jednou jsme navozili k Mrlině 8000 pytlů písku, abychom vodu udrželi v korytě,“ dodal starosta.

Podobně na tom ale byly i další obce na toku zdánlivě nenápadné říčky Mrliny. Možná, že se konečně dočkají slibované ochrany. Povodí Labe chce na Štítarském potoce nad soutokem s Mrlinou vybudovat takzvaný suchý poldr s názvem Nepokoj. Představuje minimální zásah do krajiny a zdejšího ekosystému. „Hráz poldru bude dlouhá asi 500 metrů s maximální výškou přibližně 4,7 metru a bude umístěna v profilu hráze bývalého rybníka,” popsala Hana Bendová, tisková mluvčí společnosti Povodí Labe. 

V případě velké vody by stavba měla zachytit část objemu povodňové vlny a umožnit částečně kontrolovaný odtok. Korytem řeky v níže položeném územím by tak nejednou protékalo výrazně méně vody.

Kdy bude poldr hotový, ale zatím stále není jasné. „V současné době se zpracovává projektová dokumentace pro územní řízení, takže hovořit o termínech výstavby je zatím velmi předčasné. Při sebelepší vůli nelze odhadovat, jak dlouho potrvá projednání dokumentace s dotčenými orgány státní správy a s majiteli dotčených pozemků, a i vlastní další projektová příprava,” vysvětlila Hana Bendová.

To zřejmě lidem na březích Mrliny klidu příliš nepřidá. První velkou vodu zažili v lednu už v roce 2003. „Tenkrát to vyplavilo půl vesnice. Když pak začalo mrznout, dalo se po polích bruslit od Rožďalovic až po Havransko. Měli jsme tu největší kluziště ve střední Evropě,“ vzpomíná dnes Jaroslav Janata na lednovou povodeň v roce 2003 ve Vestci.

Největší ze všech povodní však obce na toku Mrliny zasáhla v červnu 2013. „Tehdy se mluvilo o stoleté vodě. Vestcem protékaly v podstatě dvě a půl Mrliny. Vylila se z hrází a voda k nám přitekla i z okolních polí,“ popsal dění z období před necelými pěti lety starosta.

Vodou zdecimovanou oblast od roku 2003 navštívilo několik politiků, kteří slibovali, že se určitě zasadí o stavbu poldru. Zůstalo to ale zatím pouze u slibů. „Nyní je ředitelem Povodí Labe Bohumil Pleskač, který je z našeho kraje. Věřím, že i díky němu se celý projekt pohnul kupředu,“ dodal Jaroslav Janata.

Kdyby se stavba konečně zrealizovala, by potěšilo i bývalého hejtmana Středočeského kraje Miloše Peteru, dnes náměstka hejtmanky pro životní prostředí a zemědělství. „Poldr dodá především větší klid lidem, kteří mají své domy v obcích níže po proudu řeky. Mrlina se v Nymburce vlévá do Labe. Regulací tedy předejdeme ohrožení obyvatel i v tomto okresním městě,“ poznamenal náměstek.

Podle investičního záměru Povodí Labe cena dosáhne zhruba 75 milionů korun. „Cena bude upřesněna v dalších stupních projektové dokumentace,” doplnila Bendová.

Poldr.Zdroj: Deník