O tom, že vánoční charitativní akce Strom splněných přání se nemusí týkat jen opuštěných dětí, svědčí aktivita Domova Na Zámku v Lysé nad Labem.

Koncem minulého týdne zaměstnanci domova vyvěsili na web seznam klientů s jejich konkrétními přáními „pod stromeček". Během necelých dvou dní si „Ježíškové" zarezervovali dárky pro obyvatele zámku. Přestože šlo o velmi skromná přání, od mýdla, krému na obličej, teplých ponožek, čokolády, svetru či plyšáka, pro některé je to jeden z mála dárků, který letos pod stromeček dostanou. Pracovnice domova Eliška Kubínková, která sbírku dárků organizuje, vysvětlila, že řada obyvatel zámku platí poměrně velké částky za léky, a tak jim mnoho peněz pro sebe nezbývá. Jsou proto vděční za maličkosti.

Překvapující pro zaměstnance i pro klienty je ale skutečnost, že se dárci přihlásili tak rychle, a že se stále hlásí lidé, jestli by ještě mohli nějakého seniora obdarovat. „Jsme samozřejmě rádi, že se to povedlo, a že se to povedlo tak rychle, ani jsme to nečekali," má radost ředitel domova Jiří Hendrich s tím, že druhý ročník akce je výrazně úspěšnější než ten loňský. Dodává, že vedle toho, že se takto podaří udělat radost obyvatelům domova, daří se tímto i zviditelnit skupinu seniorů. „Chceme, aby veřejnost věděla, že takoví lidé žijí mezi námi, a že potřebují pomoc," doplnil ředitel Hendrich.

A tak v tyto dny postupně chodí obyvatelé Lysé nad Labem, Milovic a okolí do Domova Na Zámku a nosí tam zabalené a popsané dárky. Někteří je chtějí předat osobně a potkat se s člověkem, který si danou věc přál. „Mně stačí mýdlo," skromně krčí rameny paní Božena, která je potěšena, že dárky jsou už vybrány a že se našli hodní lidé, kteří je darují. Paní Jaroslava, která ráda maluje, si přála čtvrtky a měkké tužky. V malém pokojíčku kreslí a vyrábí drobné šperky z korálků – mimo jiné i pro obyvatele domova. „Loni si někdo přál pod stromeček náušnice, tak jsem je udělala," usmívá se příjemná žena a dodává, že je především pro obyvatele zámku pěkné vědět, že si na ně někdo vzpomněl.

Do akce se vložily i místní školy. „Jedna paní si například přála zdraví a štěstí, a paní učitelky z mateřské školy se rozhodly, že s dětmi vymyslí, co si představují pod tímto pojmem, a pak to té paní přinesou," popisuje Eliška Kubínková.

A tak i když někteří senioři nebudou trávit Vánoce u svých rodin, třeba i proto, že nikoho nemají, může je nejen na Štědrý den hřát vědomí, že i na ně někdo myslí.

KATEŘINA ŠŤASTNÁ