Hned v úvodu na nočním satelitním snímku USA ze srpna 2003 žákům ukázal, jak vypadá oblast, v níž došlo k blackoutu. Pro velké aglomerace, jako je například Praha, by taková událost byla kritická. Nastaly by poruchy zásobování vodou a teplem, zkolabovala by doprava.
Člověk euroatlantické civilizace je na elektřině existenčně závislý. Při její výrobě z fosilních paliv ale stoupá produkce emisí CO2 a výrobu z obnovitelných zdrojů zase ovlivňují povětrnostní podmínky. Provoz bezemisních jaderných elektráren klade mimořádně vysoké nároky na bezpečnost.
Lektor představil jednotlivé zdroje energie s jejich klady, zápory a možnostmi využití, technická řešení výroby elektřiny i technologie budoucnosti, k nimž patří například jaderná fúze. Diskutovalo se také o možnostech úspor a energetické náročnosti spotřebičů, které denně používáme. Posluchači se mimo jiné dozvěděli, že v České republice se nejvíce energie spotřebuje v průmyslu a stavebnictví (51%), ale hned druhým největším spotřebitelem jsou domácnosti s 22%. A zatímco průměrná domácnost prosvítí jen 2,5% energie z celkové spotřeby, na ohřev vody spotřebuje už 20% a na vytápění 60%.
Součástí besedy byly také zajímavé pokusy. Studenti roztočili pomocí svítilny mobilního telefonu vrtulku na fotovoltaickém panelu. „Právě jste přeměnili špinavou energii na čistou zelenou,“ upozornil Tomáš Hejl na fakt, že svůj mobil nejspíš nabíjeli v noci, kdy v síti proudí elektřina téměř výhradně z neobnovitelných zdrojů, kdežto panel vyrábí elektřinu přímou přeměnou světla.
Projekt Energie - budoucnost lidstva běží nepřetržitě již devatenáctým rokem. V anonymním průzkumu, který se uskutečnil v několika desítkách škol v celé ČR, dali všichni dotázání učitelé a učitelky nejvyšší možnou známku vyváženosti výkladu o výhodách a nevýhodách jednotlivých klasických a obnovitelných zdrojů energie a o vlivu výroby elektřiny na životní prostředí.
MARTINA DRÁBKOVÁ