Radiotelegrafní věže i zázemí v nádherné stavbě, která je dnes součástí golfového klubu, zažily během 20. století řadu zajímavých okamžiků. Chvíle, kdy na ně nejen Poděbradští mohli být hrdí včetně zmíněného prvního vysílání do zahraničí, ale také temné časy v době studené války, kdy vysílačka na stožárech sloužila jako rušička pro vysílání zahraničních stanic jako Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. V současnosti je jejich vlastníkem poděbradský podnikatel Pavel Louda.

Využití pro volnočasové aktivity

Zjišťovali jsme, jaké má čerstvý středočeský Podnikatel roku 2022 s vysílačkou plány do budoucna. Koupil ji i s budovou v roce 2019, v době, kdy se golfový klub rozhodl prodat část svého majetku. Blíže nespecifikovaný záměr už měl být na světě. „Původní záměr na využití objektu zkomplikoval nápor covidu. Nyní se pracuje na studii využití budovy pro volnočasové aktivity dle plánovaného záměru,“ řekl Deníku Pavel Louda. Jaký konkrétní záměr se pod volnočasovými aktivitami skrývá, neupřesnil.

Už loni na pozemcích kolem budovy radiostanice uspořádal velké rodinné odpoledne s nabídkou řady sportovních a herních aktivit. Příchozí si tak mohli vyzkoušet některé netypické sporty, zastřílet si na basketbalový koš, nechat si podepsat suvenýry od některých sparťanských hokejistů, které Loudova firma sponzoruje, ale také užít si koncerty a kulturní program.

Slavné začátky

Výkonou vysílací stanici pro spojení Československa se zahraničím se rozhodl stát vybudovat v roce 1921. Ze tří variant, kde mohla stát, nakonec byly zvoleny Poděbrady. Dodnes ceněná rondokubistická stavba architekta Bohumíra Kozáka byla postavena v letech 1922 a 23. Technické vybavení dodala tehdy vyhlášená francouzská firma a dlouhovlnná vysílačka byla zavěšena na zmíněné stožáry. První vysílání se uskutečnilo 19. března 1923 jako první radiotelegrafické spojení Československa se zahraničím. Z Poděbrad došly první zprávy do Paříže, Bernu a Bukurešti. V následujících letech se řešil problém spojení na delší vzdálenost a výsledkem bylo to, že 31. srpna 1936 stanice zahájila cizojazyčné vysílání Československého rozhlasu do Severní Ameriky.

Samotné technické principy poděbradské vysílačky popsal už v roce 1931 časopis Radio Telegrafie a Telefonie. „Pro transoceánský styk ČSR s Amerikou byly postaveny na radiostanici v Poděbradech dva nejmodernější krátkovlnné vysilače. Vysilače tyto byly postaveny podle systému Telefunken známou odbornou firmou Krešl a spol. v Praze. Střední telegrafní výkon každého z těchto vysilačů je 20 kW (měřeno na posledním stupni při nemodulované vlně). Při telefonii má vysilač střední výkon asi 8 kW. Vysilače jsou zařízeny pro vysílání bez tónu, tónové, telefonii a obrázkovou telefonii. Oba vysilače jsou technicky naprosto stejné,“ napsal tehdy odborný časopis a podrobný text doplnil fotodokumentací tehdejších zařízení.

Nástroj propagandy

Za druhé světové války byla vysílací stanice využívána německou armádou. Po válce mimo jiné vysílala české relace pro zahraniční krajany. V době komunistického režimu stanice nadále sloužila pro krátkovlnné vysílání. Využívala ji Radioústředna Praha, ČTK, ministerstva vnitra a obrany. Temnou částí historie vysílaček je pak jejich využití od roku 1952, kdy začaly působit jako rušička západních rozhlasových stanic Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.

Objekt byl veřejnosti nepřístupný, hlídaný a nebylo povoleno jej ani fotografovat. Činnost rušičky byla ukončena roku 1988. Po roce 1989 byl provoz vysílače ukončen. Technologická zařízení byla odstraněna, architektonicky však budova zůstala v původním stavu. Nějaký čas budova sloužila jako školicí středisko radiokomunikací. Roku 2004 byla prohlášena kulturní památkou. Od roku 2019 je jejím majitelem poděbradský podnikatel Pavel Louda.