Na pomezí obou skupin stojí skutečný matador mezi starosty na Nymbursku. Vladimír Janoušek je prvním mužem Bobnic, obce s 868 obyvateli nedaleko Nymburka, už neuvěřitelných 24 let. Kandiduje i v letošních volbách. „Ale starostou už rozhodně být nechci. Spíše jsem se nechal přesvědčit ke kandidování,“ říká zkušený místní politik. Důvodů, proč už nechce být starostou, jmenuje hned několik. Na prvních místech jsou to však podobné argumenty, které používají i další starostové z celé republiky. „Je to kriminalizace našich rozhodnutí a nové a nové nesmyslné požadavky související s nárůstem byrokracie. Chodí stále nové kontroly. Jestliže jsem se v začátcích svého starostování cítil ve funkci svéprávný a svébytný, tak dnes už tomu tak není,“ vysvětluje Janoušek.

Podle jeho slov se ale také významně změnila atmosféra v obci. „Klima ve vsi je jiné. Lidé už tak nedrží s obcí, necítí sounáležitost s tím, co se u nás děje. A dalším důvodem, proč už nebudu starostou, je fakt, že jsem v důchodovém věku,“ konstatuje bobnický starosta, který tak pravděpodobně během několika týdnů předá své dlouholeté žezlo mladšímu nástupci.

Mezi starosty měst na Nymbursku příliš mnoho těch, kteří ve své funkci setrvali delší čas, nenajdeme. V případě Nymburka jsou starosta i oba místostarostové ve funkci necelé jedno období. Dlouhodobé zkušenosti nemají ani starosta Lysé nad Labem Karel Otava či sousedních Milovic Milan Pour. Mezi ty profesně vyzrálejší se tak může řadit poděbradský starosta Ladislav Langr, který je prvním mužem lázeňského města od roku 2010 a svoji pozici chce obhájit i pro třetí volební období.

Ještě o jeden funkční cyklus déle sedí na své židli starosta třítisícového Městce Králové Milan Pavlík. Také on chce svůj post ve volbách na začátku října obhájit. „Práce starosty mě naplňuje. Rád pracuji pro město a jeho občany. Máme před se sebou několik projektů - třeba výstavbu bytového domu nebo dokončení oprav škol. Velkým závazkem je také městská nemocnice,“ vysvětluje důvody, proč se uchází znovu o přízeň voličů. Zajímavostí v jeho případě je, že mezi městeckými zastupiteli poprvé zasedl ještě před sametovou revolucí.

„Členem zastupitelstva města jsem byl už v roce 1986 za místní svaz rybářů. Tehdy jako nejmladší člen zastupitelstva,“ vybavuje si. Starostou se poprvé stal v roce 2006. „Při nástupu do funkce jsem si neuvědomoval rozsah toho, co mě čeká. Postupně k tomu přibývá i práce pro jiné obce, například Svazek dopravní obslužnosti. Po všech těch letech získávám stále nové a nové informace,“ říká městecký starosta.

Bez zajímavosti určitě není ani kandidatura senátora a zemědělce z Dymokur Tomáše Czernina. Ten dosud působí v obci v roli místostarosty. Stíhá vykonávat náročnou funkci v Senátu, spravovat svoji lesní a zemědělskou půdu a ještě pozici zástupce starostky v obci? „Uznávám, že je toho na mě hodně a já nerad dělám cokoliv napůl. Uvidíme, jaká bude situace po volbách, ale myslím, že bychom mohli najít jiné řešení. Já na pozici místostarosty určitě nijak nelpím,“ uvedl Czernin.

Na Nymbursku jde do říjnových voleb celkem 44 kandidátů, kteří v současné době zastávají posty starostů či místostarostů. Je mezi nimi 28 mužů a 16 žen. V průměru je jim 52 let. Zda své pozice obhájí, tedy ti, kteří o to stojí, se uvidí už za tři týdny.