Pane starosto, jak se vám žije v Kostelní Lhotě?
Krátká a jednoduchá odpověď: mně se žije v Kostelní Lhotě opravdu dobře.

Žijete tu celý život?
První rok života jsem strávil v Poděbradech, pak tu rodiče koupili a přestavěli starší dům a přestěhovali jsme se sem.

Obec je pod vaším vedením v posledním desetiletí poměrně nepřehlédnutelná.
Konala se tu řada setkání a událostí. V roce 2014 to byla historicky vůbec největší událost, setkání Lhot a Lehot. Na území naší obce přijelo 3 500 návštěvníků z celé republiky a ze Slovenska. K tomu naši organizátoři, takže se tu pohybovalo kolem 4 tisíc lidí. Běžně má obec 850 obyvatel, tak si to asi dovedete představit. To byla zlomová událost pro obec a místní. Do té doby jsme si mysleli, že něco takového ani uspořádat nedovedeme. Ale podařilo a bylo to všeobecně příjemné překvapení pro všechny.

close Deník na návštěvě. info Zdroj: DENÍK zoom_in Deník na návštěvě.

Pak následoval úspěch v rámci Zelené stuhy.
Ano, to bylo v roce 2016, kdy jsme uspěli nejprve v krajském a pak celostátním kole a získali jsme Zelenou stuhu. Tím jsme se dostali v roce 2017 do celoevropské soutěže v rámci oblasti životního prostředí. To byl další zlomový okamžik, jak pro místní, tak pro nás ve vedení obce. Pro řadu lidí tyhle události z let 2016 a 2017 změnily pohled na obec a začali jsme se dívat i na věci, které do té doby nebyly na prvním místě žebříčku. Pro řadu obcí dodnes nejsou na předních příčkách zájmu. Naučilo nás to spoustu věcí. A pro mě bylo velmi příjemným zjištěním, že se tu můžu na místní obyvatele spolehnout. Pomáhalo kolem 230 dobrovolníků. Já jsem se pak stal po další tři roky porotcem Zelené stuhy, jezdili jsme po těch nejlepších obcích v zemi, potkával jsem řadu odborníků včetně dendrologů, zahradních a krajinářských architektů. To posunulo někam dál i mě a snad to má pozitivní vliv i na obec. Já chápu, že zeleň a ochrana přírody není pro řadu obcí prioritou. Přece jen některé, hlavně ty menší, řeší ještě připojení na kanalizaci, na vodovod, místní komunikace. Starání se o prostředí v obci je dlouhodobý proces.

Za vašeho působení se obec proměnila i v dalších směrech. Řada lidí sleduje opravu kostela a unikátních kostelních hodin.
To ano. Ale já bych ještě chtěl zmínit, že to zásadní pro obec udělali moji předchůdci v letech 1995 až 2010. To byly domácnosti, které chtěly, připojeny na hlavní vodovodní a kanalizační řad. Sice to na nějaký čas obec omezilo a nemohly se dělat takové líbivější věci, ale tak to měly svého času všechny obce. Letos už budeme mít vodovod splacený. Chci tím říct, že to nejdůležitější, co je navíc v zemi a nikdo to nevidí, a špatně se to i prezentuje, tak to máme za sebou. Na nás už od roku 2010 zbývala taková ta líbivější práce. Tedy za mě poděkování předchozím vedením obce. My už slízáváme tu smetanu.

Pojďme k té opravě kostela.
To je v posledních letech zásadní věc. Když jsme si dělali dotazník, tak kostel, spolkový dům a oprava komunikací jsou největší problémy, které místní trápí. U kostela jde o to, že do něj zatékalo, střecha byla v havarijním stavu. Začali jsme s tím, že jsme sháněli dotaci na opravu krovů kostela a výměnu krytiny. Povedlo se získat tři dotace, proto jsme přistoupili k opravě celkové „obálky“ kostela. Od střechy přes fasády, okna a dveře. Celá věž se sundala a dala se úplně nová. Podařila se získat i čtvrtá dotace na odvodnění, za niž jsme vybudovali nádrž na sběr, akumulaci vody z celé střechy. Tu využíváme na zavlažování záhonků kolem. Pak jsme vyhlásili sbírku na opravu hodin. Lidé se sami chtěli zapojit a přispět a půl milionu korun na hodiny byla dosažitelná částka. Povedlo se, vybralo se přes 400 tisíc, za něž byla pořízeny veškeré komponenty hodin včetně samonatahovacího zařízení. V současné době sbírka pokračuje, vybírá se na opravu varhan.

Doposud se bavíme o příjemných a pozitivních věcech. Já si vzpomínám na kauzu z roku 2009, kdy jeden z místních zemědělců rozoral část fotbalového hřiště s tím, že část pozemku mu patří. Byl z toho velký poprask. Jak tohle vlastně skončilo?
Ano, to si pamatuji. Domluvili jsme se. Jemu skutečně patřila asi čtvrtina, možná třetina pozemku hřiště. My jsme tu část pozemků odkoupili a urovnalo se to. Ono to celé bylo také zčásti nepochopením a naschvály, jak to občas v tom lidském žití bývá.

Co chystáte za akce v nejbližší době?
My jsme v minulosti přišli o kulturní dům. Tedy, nepřišli jsme o něj, správně se v rámci restitucí vrátil majiteli. Náš sen je v nejbližší době vybudovat „ na zelené louce“ nový spolkový dům, který by byl spíše víceúčelový. Částečně i pro sportovní účely. To je asi největší investice, která nás čeká v řádu deseti, možná dvaceti let. A na to nabalit celou rekonstrukci sportovního areálu. Kromě toho chceme také pomoci našim hasičům, jejíchž sídlo je v havarijním stavu. Chtěli bychom na stejném místě s využitím dotace postavit novou hasičárnu.