„Divocí koně se v Česku velmi dobře množí. Je vidět, že zde našli výborné podmínky k životu,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.  Dynamika, s jakou se stáda koní zvětšují, vynikne v porovnání s dalšími velkými kopytníky – zubry. První čistokrevný zubr byl do Česka přivezen v roce 1948. Populace zubrů pak překročila stovku až v roce 2017, tedy po sedmdesáti letech.

Důležitější než celkový počet koní je počet a původ zvířat, která populaci založila. Jen vysoký počet nepříbuzných zakladatelů může vytvořit geneticky různorodou a tedy soběstačnou tuzemskou populaci. „Česká populace exmoorských koní je unikátní, protože ji založilo 40 nepříbuzných zakladatelů. Vzhledem k tomu, že druhou světovou válku přežilo pouhých 45 exmoorských koní, jde o skutečně vysoké číslo. Tak vysoký podíl zakladatelů patrně nemá žádná jiná populace,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Nemělo by se však jednat o konečná čísla. V české populaci totiž nejsou zastoupeny některé vzácné linie divokých koní z odlehlých oblastí Exmooru. Proto bude do budoucna potřebné dovážet další zvířata z Anglie pro dosažení maximální genetické pestrosti stád žijících v Česku.

První divoké koně přivezli ochránci přírody do milovické rezervace v lednu 2015, jejich populace překročila stovku v roce 2019, tedy již po pěti letech. Celosvětově jsou přitom divocí koně z Exmooru méně početní, než zubři. Zatímco počty zubrů se nyní blíží osmi tisícům, exmoorských koní jsou zhruba jen dva tisíce a jsou podobně početní, jako pandy velké.

Letošní počty přírůstků by se již neměly výrazně měnit. „Na milovické pastvině zůstává poslední březí klisna, která pravidelně rodí v pozdějším termínu,“ doplnila Kateřina Šandlová z Jihočeské univerzity, která se zabývá výzkumem etologie koní ve stádech a prováděla sčítání hříbat.

Divocí koně v Česku zachraňují stepní a mokřadní rezervace, které předtím zarůstaly agresivními druhy trav a křovin. Celkem se nyní vyskytují na pěti místech. Kromě Milovic a Národního parku Podyjí jsou menší rezervace také na Plachtě v Hradci Králové, Josefovských loukách u Jaroměře a v Dobřanech u Plzně. Dvě z nich, milovická a hradecká, vznikly díky spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny.