Pět speciálních budek pro vzácného dudka chocholatého instalovali o víkendu ornitologové na obou pastvinách v bývalém vojenském prostoru Milovice.
„Dudek chocholatý patří mezi vlajkové ptačí druhy zemědělské krajiny, u kterých byl zaznamenán výrazný populační pokles, což u tohoto druhu vedlo k jeho vymizení 
z řady oblastí napříč střední Evropou. Nejinak je tomu 
v České republice, kde byl již od padesátých let minulého století pozorován jeho dramatický úbytek, přičemž jen za posledních třicet let se rozšíření dudka zmenšilo o více jak polovinu a v mnohých oblastech, a to především v Čechách, se dudek stal extrémně vzácným hnízdičem," vysvětluje Martin Šálek, ornitolog 
z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky v Brně.
Hlavní příčinou úbytku počtu dudků v České republice jsou podle ornitologů velké změny krajiny posledních desetiletí. Zmizely louky a pastviny se starými stromy s dutinami. „Dále výrazně ubylo velkého hmyzu vázaného na trus velkých kopytníků, který pro dudka představuje hlavní potravu," doplnil Martin Šálek.

Právě pastviny v rezervaci, kde se nachází dvě stáda divokých koní spolu se zubry 
a zpětně šlechtěnými pratury, tak představují pro dudky ideální místo. Podobné podmínky totiž nenajdou na běžných pastvinách hospodářských zvířat. „Na intenzivních pastvinách je trus často kontaminovaný antiparazitiky, která jsou pro hmyz a řadu jiných bezobratlých prudce jedovatá. Trusu je na pastvinách sice dost, do značné míry v něm však skoro nic nežije. Dudci 
a jiní ptáci z něj nemají co vyzobávat. U nás proto dudky 
v přírodě běžně neuvidíme, zatímco v jižní a východní Evropě se s nimi dosud setkáme," doplnil Miloslav Jirků 
z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Několik dudků žije na Nymbursku. V okolí Milovic se dlouhodobě vyskytuje nejméně jeden exemplář dudka chocholatého, další žijí u Lysé nad Labem.
Budky pro dudky jsou výrazně rozměrnější než pro řadu jiných ptáků. Jejich šířka je padesát centimetrů a jsou orientovány horizontálně a mohou být umístěny jak na stromech, tak v zemi. Napodobují tak dutiny ve starých, mohutných stromech a opuštěné nory. „Z důvodu intenzivního zemědělského hospodaření, ale 
i plošné likvidace starých stromů, z naší krajiny prakticky vymizely doupné stromy, které pro dudky, ale i řadu dalších ohrožených ptáků představují hlavní hnízdiště. Právě nepřítomnost stromových dutin může v některých oblastech pro dudky představovat limitující faktor jejich rozšíření.
„I když se na lokalitě nacházejí dobré potravní podmínky, dudci prakticky nemají kde hnízdit. To může být případ i milovické rezervace, kde velcí býložravci vytvářejí ideální lovecké stanoviště 
s dostatkem potravy, ale dudci zde nenajdou místo k zahnízdění," navázal Martin Šálek.

Proto se vědci rozhodli umístit do prostoru speciální budky pro dudky, ale i pro krutihlavy, a tím podpořit jejich hnízdní příležitosti. Dudek je pták velikosti hrdličky, který je typický výraznou vztyčenou chocholkou na hlavě a dlouhým tenkým zobákem, který je mírně zahnutý dolů. Krutihlav obecný je pták jen o něco málo větší než vrabec, jehož zbarvení se podobá kůře stromů. Živí se převážně mravenci a jejich larvami. Luční mravenci vytvářejí zcela jiná mraveniště než lesní. Nejsou to hromádky jehličí, ale malé kopečky z hlíny porostlé bylinami.

„Snažíme se, aby naše rezervace pomáhala ochraně přírody podobně, jako chráněná území v Africe a na dalších světadílech. Pomocí velkých kopytníků, kteří jsou pro veřejnost atraktivní, chráníme řadu menších, nenápadnějších druhů rostlin a živočichů," uzavřel Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.