Nechceme tu mít místo sedmdesátiletého lesíku holou pláň!“ volají lidé žijící v sousedství borku u hřiště.

„To si měli vzpomenout dříve, rozhodnutí prodat parcelu a slib o odstranění borku je dán od roku 2007. Rozhodnutí je v tuto chvíli nezvratné,“ říká starosta Jiří Mráz.

Jenže do věci se vložila Česká inspekce životního prostředí, která postup starosty kritizuje a v krajním případě je připravena vydat předběžné opatření o zákazu kácení.

O co vlastně jde? Části sokolečských obyvatel žijících nedaleko hřiště a tenisových kurtů se nelíbí, že v nejbližší době má zmizet z jejich blízkosti borek čítající kromě jiných stromů asi 60 borovic. A to z důvodu, že byla prodána sousední dvouparcela, na které má vyrůst velký rodinný dům, jemuž by stromy stěžovaly přístup ke slunci. „Jsme tady na ty stromy zvyklí, jsou tu asi 70 let. Majitel parcely by se měl buď se stromy smířit nebo jít stavět jinam,“ říkají sousedé.

Jenže starosta Jiří Mráz upozorňuje na jiná fakta. „Stromy nesmí být v blízkosti domu podle zákona i z bezpečnostních důvodů. To si za obec nevezmu na triko.“

„Aby pak na dům spadl strom a někomu se něco stalo,“ říká starosta, který tvrdí, že i jemu je každého stromu líto. Podle jeho slov však jiné řešení už neexistuje.

Se svými argumenty směřuje hlavně do minulosti. Podle jeho slov obec před časem vybudovala potřebnou kanalizaci a sháněla peníze na splácení úvěru. Hledaly se tedy vhodné stavební pozemky na prodej investorům. Ten u stávajícího borku je jedním z nich. „Konkrétně za tyto dva pozemky jsme dostali 1,6 milionu v roce 2007 s tím, že jsme už tehdy slíbili odstranění stromů. Nikdo tehdy nic jiného nenavrhl. Pokud proti tomu chtěli lidé protestovat, měli se ozvat tehdy a ne se probudit až teď, kdy už se s tím nedá nic dělat,“ vysvětluje starosta, který je odhodlán slib investorovi dodržet.
V opačném případě by mohl investor také odejít a požadovat peníze nazpět. „A to nevím, kde bychom je vzali,“ říká Mráz.

Jenže lidé ze sousedství a ochránci přírody upozorňují, že odstranění takového množství stromů není jen tak, a celé je to postavené na hlavu. „Opravdu nevím, proč by tomu staviteli měly ty stromy vadit,“ říká Marie Krejčíková. „Já bych byl taky pro, aby tu místo obřího domu zůstala zeleň,“ přidává se Jiří Koláčný.
Podle Michala Herinka z Inspekce životního prostředí ještě o kácení není rozhodnuto. „My se ještě obrátíme na agenturu ochrany přírody a krajiny, která by měla nějak vyčíslit a definovat hodnotu toho, co chtějí pokácet. Pokud bude shledáno, že hodnota je příliš vysoká a obec vydá rozhodnutí o kácení, my jej můžeme napadnout a v krajním případě i vydat předběžné opatření o zákazu kácení,“ líčí jeden z možných scénářů Herink.

Starosta se brání, že na místě borku po vykácení borovic nevznikne žádná betonová plocha. „Naopak, bude tam park, na nějž schválí odborníci projekt a než bude projekt předložen a schválen, tak rozhodnutí o kácení nepodepíšu a nezačne. V parku by měly být keře i vyšší dřeviny, osobně bych navrhoval okrasný akát a javory, budou tam také lavičky. Myslím, že by se to mohlo místním líbit,“ přesvědčuje starosta.

Sousedé, kteří chtějí zachování borku, sepsali petici, kterou podespalo 40 lidí. Ta ovšem nesplňuje ani formální znaky petice.

„Navíc jedná se o 40 lidí, Sokoleč má 905 obyvatel,“ říká Mráz.

Sečteno a podrtrženo: místní chtějí borek bránit do posledních chvil a pokud by byl nakonec přece pokácen, jsou podle některých hlasů odhodláni znepříjemnit život novému sousedovi později i jinou formou.

Naopak starosta se prý nechal slyšet, že pokud bude v kácení stromů zabráněno, může se stát, že stromy někdo něčím zalije a příští rok se stejně nezazelenají.

Válka o sokolečské stromy tedy teprve zřejmě začíná…