Významnou událost nejen pro město s dalekosáhlými následky pro její aktéry popsal historik Pavel Fojtík, jehož text s jeho svolením zveřejňujeme a doplňujeme o zajímavý současný komentář.

Protest, který v českém školství nemá obdoby

Vše úzce souviselo s maďarským povstáním. V zemi na jih od Slovenska 23. října 1956 vypuklo celonárodní povstání proti stalinské diktatuře a sovětské okupaci. Dne 1. listopadu vyhlásilo dokonce Maďarsko neutralitu a vystoupení z Varšavské smlouvy. Za rozbřesku 4. listopadu začala sovětská ofenzíva pod velením maršála Koněva proti hlavnímu městu. Maďarská armáda sice odpor nekladla, ale povstalci kladli houževnatý odpor, takže tvrdé boje pokračovaly v Budapešti i v dalších městech ještě celý týden. Předseda vlády byl následně po vykonstruovaném procesu popraven.

Hubertská mše v kostele sv. Markéty v Městci Králové.
OBRAZEM: Trubači na Hubertské mši rozezněli městecký kostel sv. Markéty

A do této doby je zasazen náš nymburský příběh. Na jedenáctiletce (tak se tehdy gymnáziu říkalo) totiž chystali tři studenti takový čin, jenž snad nemá v historii československého školství obdoby. Nymburští studenti se v této době odhodlali k největšímu politickému protestu proti totalitnímu režimu. Dobový termín zněl: čin namířený proti československému státnímu zřízení, krátce řečeno – protistátní akt. Protikomunistické události na škole počátkem listopadu roku 1956 posloužily jako dobrá záminka pro odstranění tehdejšího ředitele Vladimíra Hrabala z funkce (1949-1956). Jen pro jistotu, Vladimír Hrabal (*1921) nemá nic společného se spisovatelem Bohumilem Hrabalem.

Stalin v záchodové míse

Vše začalo ráno 1. listopadu 1956. Studenti přicházející ráno do školy nacházeli chodby a tabule popsané nápisy. V některých třídách byly svěšeny obrazy prezidenta republiky a obráceny lícem ke zdi, v jiných učebnách byly portréty Antonína Zápotockého nahrazeny podobiznou Edvarda Beneše. Více než tři čtvrtě hodiny trvalo, než dal Hrabal pokyn k vyklízení školy. Studenti odešli na krátkou procházku a v 10 hodin byli posláni domů.

V půl deváté bylo spuštěno rozsáhlé vyšetřování, do kterého se posléze zapojila i StB. Rychle se zjistilo, že se v noci „pachatelé“ vloupali do školy sklepním oknem ze dvora. Pozdvižení však způsobily texty na zdech, jako např. „Smrt SSSR", „Nebudeme nikdy 16. sovětskou republikou", „Smrt komunistům“, „KSSS=SS“, „Studenti, jste avantgardou revoluce“ a „Pryč s tyrany“. Největší překvapení čekalo vyšetřovatele na záchodcích, kde se v záchodové míse ocitl sám Stalin. Při útěku "pachatelé" patrně svázali i školníka (neověřeno). K zahlazení pachových stop použili pepř a ke zpomalení stíhání přerušili telefony.

Chyceni na útěku

Téměř celý měsíc se vleklo vyslýchání studentů i učitelů. Jakkoliv bylo od počátku jasné, že za činem stojí izolovaná skupina, snažili se „tajní" na škole odhalit široce rozvětvenou protistátní organizaci. Už se chystal velký proces. Protikomunistický čin byl okamžitě obrácen proti stávajícímu řediteli. Dne 5. listopadu byl ředitel na hodinu zbaven funkce a řízení školy se s okamžitou platností ujal Gerhard Holeček. Ten veškerou vinu za studentský skutek svalil na právě se navrátivšího Hrabala (zrovna se vrátil z povinného tříměsíčního vojenského cvičení), při čemž snadno nalezl podporu u stranických orgánů. Při dlouhých vyslýcháních učitelům hrozili zrušením školy, žáky zase strašili vyloučením. Do vyšetřování byli zapojeni i písmoznalci.

Z akce Nymburk plný strašidel v pátek 5. listopadu 2021.
OBRAZEM: Nymburk ovládla strašidla! U kostela řádily mumie, pod hradbami gorily

Po měsíci marného hledání osnovatelů činu se najednou do školy nedostavili tři chlapci. Ihned po nich bylo vyhlášeno celostátní pátrání a zakrátko byli lapeni na útěku. Čekaly je dlouhé měsíce ve vazební věznici na Pankráci.

Rok a půl natvrdo

Politický protest studentů byl s vypuknutím maďarského lidového povstání zákonitě vsazen do mezinárodních souvislostí. Nymburští studenti i učitelé byli po zatčení tří spolužáků i v tomto smyslu informováni. Všeobecně zavládla představa, že studenti protestovali pouze pod dojmem událostí v Maďarsku, jinak nejdramatičtějšímu pokusu o svržení komunistické diktatury ve východním bloku.

I do českých sdělovacích prostředků prosakovaly od 23. října informace o velkém napětí a bojích u jižních sousedů. Až do 4. listopadu dávaly události v Maďarsku jistou naději, že se i v Československu něco změní. Odtud pramení načasování protikomunistického činu na 1. listopad 1956. Hlubší příčiny studentského činu je nutné hledat i v kontextu československého vývoje roku 1956.

Výraznější podnět k rekonstrukci československého stalinského systému je neoddělitelně spojen se šokující kritikou stalinismu jako deformovaného kultu osobnosti z počátku roku 1956, vyslovenou Nikitou Chruščovem na XX. sjezdu KSSS. V Československu se nahlas vyslovili pro odčinění křivd nejprve spisovatelé (Jaroslav Seifert a František Hrubín) na jarním II. sjezdu spisovatelů (1956). Po nich vystoupili další rebelové - vysokoškolští studenti - s požadavky demokratizace politického života. V této atmosféře krátkého uvolnění je také nutné hledat motivy „protistátní“ akce na nymburské škole. Toto krátké uvolnění posléze odnesl i Vladimír Hrabal, který byl následně označen za tzv. revizionistu.

Výstava Kola 2021 v Lysé nad Labem v pátek 5. listopadu 2021.
OBRAZEM: Novinky, tuningové skvosty i veteráni. V Lysé začal Autosalon Kola 2021

Pachatele po odhalení čekalo nejen vyloučení ze školy, ale i vězení. Na konci listopadu byli vzati do vazby hlavní pachatelé: Bóža Zlatník, Oldřich Hejl a Petr Adámek, všichni z XIa. V březnu 1957 následovali další 4 žáci, kteří údajně kryli své spolužáky. Ze školy byli dodatečně vyloučeni tito studenti: Marie Lejsalová z Xa, Růžena Mourková, Iva Hondlová z Xb a Zděněk Janák z XIa, který měl 2 měsíce před maturitou. „Provinilci“ se za protikomunistickou provokaci dostali až před krajský soud v Praze. Dne 18. dubna 1957 byl Bóža Zlatník odsouzen k 18 měsícům nepodmíněně, Petr Adámek ke 14 měsícům, Oldřich Hejl k osmi měsícům podmíněně, a Zdeněk Janák k tříměsíčnímu podmíněnému trestu. Součástí trestu byl samozřejmě i zákaz dostudování kdekoliv jinde. Až do poslední chvíle dokonce hrozilo všem žákům XI. ročníků, že nedostanou doporučení na vysoké školy, což by se rovnalo zákazu studia. Nakonec se tak naštěstí nestalo.

Žijí svědci a aktéři protestu?

Historik Pavel Fojtík se několikrát pokoušel dohledat aktéry této události. „Když jsem o tom psal poprvé, dohledal jsem sestru jednoho z aktérů. Ta mi slíbila kontakt na bráchu žijícího v Praze, ale ten se nikdy neozval. To ještě však nebyly mobily a internet,“ vybavuje si nymburský historik. Ve svém pátrání však zatím nepřestává a prosí o případné další informace. „Budu velmi rád, když se mi ozvou pamětníci zmíněné události. Čas běží a autentických vzpomínek bude méně a méně,“ je si vědom Fojtík. Zároveň chápe, proč se tato událost nedochovala výrazněji v paměti řady lidí. „Je to zajímavé, ale ani z přátel na facebooku si událost víceméně nikdo nepamatuje. Byl to takový šok a ohrožení všech, že to okamžitě všichni vytěsnili ze své paměti,“ přemýšlí místní historik.