Ve Chlebích nastala nějaká zvláštní konstelace pro to, aby téměř celé zastupitelstvo bezmezně důvěřovalo jedinému muži, panu starostovi, a dostalo se tak do křížku se svým základním posláním. Zákon o obcích v § 38 jasně říká: „Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku." Nejsem právník a dávám spíše na pocit, ale něco mi říká, že dle citovaného paragrafu se vedení obce Chleby prostě nechovalo.

Na jednání zastupitelů zazněl z úst občana Chleb jeden trefný argument a příměr k bankovní instituci. Když se někde opozdíte se splátkou půjčky, těžko si můžete požádat o její navýšení. A přesně tento paradox ve Chlebích nastal. Peníze se nevracely, ale naopak půjčka se zvětšovala.


Přál bych všem ve Chlebích a Drahu, aby se záhadný pan Kremlička objevil v budově obecního úřadu, vrátil vše i s úroky a jako omluvu na své náklady třeba vyčistil obecní rybník. Příspěvkem do pokladničky v kostele se to myslím smáznout nedá, přestože ve Chlebích mají kostely dva. Mám ale takový pocit, že takhle to nedopadne. A upřímně bych přál dobrý konec i panu Čížkovi a jeho rodině.