Své poetiky pozbývá najednou text Ivana Hlase, kde zpívá: Ještě v klidu zajít na panáka a je Štědrej den.

Předseda vlády Nečas mluví o politice „jedné Číny" 
a horlivě tvrdí, že nám přátelení s Dalajlámou škodí. Jen tak mimochodem, teror Číny už má na svědomí přes milion mrtvých Tibeťanů. Jeden se nestačí divit.

Občas se vracím s filmy pro pamětníky, jak se dříve říkalo, do čestných dob, kdy slovo platilo a ironizování všeho nemělo své místo. Kamarád a básník Jirka několik let pracoval v Divadle Radka Brzobohatého. „Čestnějšího a čistšího člověka jsem asi ještě nepotkal," říkal mi ve vlaku z Brandýsa.

O víkendu jsme s partou lidí uspořádali ping pongový přátelský turnaj. A bavili se v pauzách zápasů o lecčems. Došlo na pana Brzobohatého, kdo má už velký děti, či kolik je obětí otravy. Atmosféra panovala vstřícná, až rodinná. Po každém zápase jsme si podali ruce 
a někdy se i objali. Hrály i holky.

Mám návrh. Pojďme častěji pořádat ping pongové turnaje, petanquové dýchánky, jenom tak se potkejme se sousedy. Bavme se v téhle podivné době o všem v klidné atmosféře. Stačí sýrové jednohubky a kapka piva či vína.

Přestaňme se urážet, nafukovat, předstírat, vysmívat, manipulovat, okrádat.

Ještě dřív, než si dáme toho posledního panáka třeba za pana Radka Brzobohatého nebo společného kamaráda.

lukas.trejbal@denik.cz