Sto dvacet seniorů v domově pro seniory v Lysé bude muset zůstat v nevyhovujících prostorách Zámku. Vysoké stropy, společné sociální zařízení na patře a vícelůžkové pokoje. Taková je realita, která se hned tak nezmění. Naděje na stavbu nového moderního zařízení, které mělo stát v parku za školou Bedřicha Hrozného, se rozplynula poté, co sousedé, žijící v těsné blízkosti plánované stavby, podali stížnosti až k nejvyššímu soudu.

Krajský úřad, který měl původně na stavbu přiklepnutou dotaci, od záměru ustoupil a peníze už k dispozici nejsou. „V současné době se nabízí rekonstrukce domova v Rožďalovicích, části kláštera. Ale kraj bude o budoucnosti těchto služeb ještě jednat,“ uvedl náměstek hejtmana Miloš Petera s tím, že v Lysé už moc šancí na stavbu nového domova nevidí.

Ředitel lyského Zámku Jiří Hendrich se svým personálem dělají maximum pro to, aby i stará budova nebyla pro klienty Zámku tak hrozná.
„Musíme pracovat s tím, co je. Problém není jen v Lysé nad Labem, ale v celém státě,“ okomentoval současnou situaci.

Ředitel Hendrich byl kvůli situaci v Lysé na jednání s krajem, ze kterého nemá až tak nejhorší pocit. „Z jednání mi vyplynulo, že je teď na městě, zda vytypuje nový pozemek, na kterém by se případně v budoucnu mohl nový domov postavit. Otázkou však zůstává, kde by kraj sehnal novou dotaci na jeho stavbu,“ uvedl Hendrich.

Nyní žije na Zámku sto dvacet seniorů. Jsou tu i dva pokoje, kde je sociální zařízení, ale ty mohou obývat pouze ti, kteří jsou schopni zajistit si sami hygienické potřeby. Ostatní klienti jsou na pokojích ve více lidech, nejvíce po pěti. Všichni si svorně přejí, aby se našlo řešení, které by jejich podmínky pro život zlepšilo.

Ústavní péče je až poslední řešení

Starosta Lysé Jiří Havelka vidí budoucnost těchto sociálních a zdravotních služeb spíše v posílení terénní práce. „Na Nymbursku funguje velmi dobře Centrum zdravotních a sociálních služeb, které je schopné rodině s takovým členem pomoci. Já osobně zastávám názor, že by každý měl být pokud možno s rodinou. Ústavní péče je podle mě úplně to poslední řešení,“ říká Havelka.

I on ale vidí problém celoplošně. „Dnes je boom s množstvím narozených dětí, takže se po nás chce, abychom zajistili školky a školy, ale na tento problém se jaksi pozapomnělo. Navíc doba komunismu v nás zanechala představu o různých ústavech. Měl by někdo udělat jasnou koncepci a finanční rozvahu, jak tuto situaci řešit dál, protože populace stárne a musí být jasné, jak to bude v budoucnu,“ myslí si starosta Havelka.

V tom, že domov pro seniory je až ta poslední instance, se s Havelkou shoduje i ředitel poděbradského domova pro seniory Luxor Jaromír Novák. Ale připouští, že se rodina může dostat do situace, kdy už není možné mít seniora doma, protože potřebuje intenzivní péči. „Stalo se nám, že si pán přál být nějaký čas s rodinou. Pak se vrátil a řekl, že se zpátky velmi těšil, protože byl v bytě pořád sám a členové jeho rodiny byli celý den v práci. Když přišli domů, ani si s ním unavení neměli sílu promluvit,“ vzpomněl si na jeden z případů Novák. Podle něj si mnoho z klientů domova uvědomuje, že je lepší být mezi ostatními seniory v domáckém prostředí domova, kde je o ně postaráno dvacet čtyři hodin denně, než být doma dětem na obtíž.
V jedné věci je ale Jaromír Novák optimista. „Domov pro seniory je podle mnohých představ nezasvěcených lidí starobinec, což v žádném případě není pravda. Lidé se tu scházejí a povídají si, posedí u kávy a mají spoustu různých aktivit.“

V Luxoru mají nyní přijatých 170 žádostí, které čekají na vyřízení. S tím naopak v Lysé na Zámku nemají problém.

Přijímání nových klientů do domovů pro seniory se řídí přesnými pravidly zřizovatele, kterým je krajský úřad. Přijímaný se posuzuje podle čtyř stupňů příspěvku na péči, dále zda má dotyčný děti, jak jsou na tom, zda by zvládly ve své situaci se o svého člena rodiny postarat, či nikoliv.