„A kolik se tady bude platit za malou a za velkou potřebu? A kolik páni a kolik dámy?“ ptá se stavitel nových toalet u hotového díla.

„Milej pane, všechno za bůra! Páni, dámy, velká či malá potřeba, ať to jde spodem či vrchem,“ odpovídá trochu rozpustile, ale pravdivě místostarosta Jiří Jeník.

V tomto duchu se nesla celá, na jednu stranu skutečně důležitá a ne zrovna levná, na druhou stranu trochu poťouchlá akce.

O čem je řeč? O slavnostním otevírání veřejných záchodků v centru třítisícové Sadské.

Málokdo by si nevzpomněl na slavný román Gabriela Chevalliera Zvonokosy, v němž je stavba nových veřejných toalet ústředním tématem děje. Stejně jako tomu bylo včera odpoledne v Sadské.

Ještě, než přestřihla starostka Cecilie Pajkrtová pásku, přečetl už zmíněný místostarosta Jeník ukázku z klasického díla, kdy starosta Zvonokos vysvětluje fakt, že z hlediska kulturnosti a mravnosti se jedná o ideální investici. „Záchodky? Nápad skvělý, vpravdě republikánský, podmínky demokratické…“ komentuje novinku zvonokoský učitel. Cesta ke stavbě toalet v příběhu z první poloviny minulého století však byla ještě dlouhá a trnitá.

Ani v Sadské však cesta za vybudováním veřejných toalet 21. století nebyla vydlážděna růžemi, jak by se při tak „neškodném“ projektu mohlo na první pohled zdát. „Tři roky jsme hledali možnost, kde získat příspěvek na postavení veřejných toalet. Abychom po té době zjistili, že z evropských fondů nedostame ani euro,“ připomněla starostka.

Nakonec pomohl kraj a s pomocí stavební firmy z Pňova, a také přírody, za pár měsíců budova stojí. Akce přišla na 948 tisíc korun, 900 tisíc dal kraj, zbytek šel z pokladny města. Stavení má speciální místnost s toaletou pro handicapované, na pánské straně jsou k dispozici také dva pisoáry.

Záchodky jsou u náměstí, kousek za restaurací Na Husarce, vedle tržnice. „No jo, už jsem si to vyzkoušela, je to pěkný a zatím to tu i voní,“ říká budoucí obsluha toalet paní Svobodová a šteluje si otevírací okýnka z obou stran, načež dostává do mističky první drobné. Ovšem nic jako první slavnostní čůrání se pochopitelně nekoná.

Slavnost neunikne ani opodál stojící cikánce, která drží na ruce malé dítě. „To je taková sláva kvůli obyčejným hajzlíkům?“ kroutí hlavou, potahuje z cigarety a nechápavě sleduje hlouček lidí v kravatách a s foťáky.

Toalety budou otevřeny jako klasický obchod. Tedy od pondělí do pátku od 8.30 do 17 hodin, v sobotu pak jen do 11 dopoledne. „Ale pokud bude zájem prodloužit provozní dobu, přijmeme další sílu a otevřeno může být i déle,“ slibuje starostka.

Inu, z hlediska kulturnosti i mravnosti a nakonec i demokratických podmínek, proti takovýmto počinům nelze nic namítat.

Naopak.