Lehké přivonění k vidličce s italským rizotem, ochutnání, vysoko vytažené obočí, zavrtění hlavou 
a odstrčení talířku.

Gesta, která zná z televize od Zdeňka Pohlreicha asi každý. Tentokrát se jim neubránil na Veletrhu učňovských dovedností. V názvu se však 
v zásadě skrývá soutěž tří učilišť ve vaření. A to za vskutku reprezentativního porotování. Kromě zmíněného šéfa dorazili také odborníci z Burgundska či Toskánska.

A které školy se klání zúčastnily? Své umění předvedly Integrované střední školy 
z Příbrami a ze Slaného. Chybět nemohli domácí borci ze Středního odborného učiliště společného stravování v Poděbradech.

S prvním vzorkem dorazili před porotu učni ze Slaného 
a ne že by se trochu před věhlasným kritikem netřásli. Ale se svou vepřovou kotletou na víně se špekovým knedlíkem obstáli se ctí. Jídlo původem německé bylo opravdu chutné, což může potvrdit 
i autor těchto řádků, který měl rovněž možnost ochutnat.

O poznání kritičtěji se porotci tvářili na příbramskou specialitu, italské risotto allo zafferano. Ačkoliv to na první pohled laikovi mohlo barvou 
a strukturou připomínat čerstvá míchaná vejce, v tom problém nebyl. Pohlreich udělal ono známé gesto popsané hned v úvodu textu 
a vzápětí ho vysvětlil. „Rýže je nedovařená. Měla se vařit pomaleji a déle," zhodnotil svůj poznatek a shodl se tak s kolegou z Toskánska, kde je tato specialita doma.

Poděbradští si připravili francouzskou pochoutku. Šneky s pažitkou a česnekem, a také s rajčaty. V tomto případě byli porotci smířlivější.
Příbramští si prestiž nevylepšili ani v další disciplíně, kterou bylo loupání dvou cibulí na čas. Jejich zástupce si cibule při loupání okrájel takřka do krychle a o rychlosti nemohlo být řeči. „Nejdřív si je špatně oloupal, pak se ti rozpadaly pod rukama… prostě cibule se loupe a krájí úplně jinak," nešetřil kritikou Pohlreich.

Domácím tahle disciplína vyšla na jedničku a budoucí kuchař se sám pochválil, že líp by to nikdy nesvedl. Slánští byli v této disciplíně někde uprostřed.

To už ve vedlejším sále poletovaly vzduchem šejkry zručných barmanů, kteří předváděli, jak rychle a barevně dovedou vytvořit chutné nápoje. Bez reprodukované hudby sice soutěž neměla zprvu potřebnou šťávu, ale postupem času to vynahrazovali svým fanděním spolužáci 
a nestranní obdivovatelé.

Kuchaři se už chystali na další soutěž, kterými byly kynuté knedlíky. Návštěvníků přibývalo a k vidění bylo i vyřezávání zvířat z ovoce nebo ukázky vánočního pečiva.

Akce byla vyvrcholením projektu Evropské unie Vaření je hobby, při kterém mohli právě budoucí kuchaři a barmani nabrat zkušenosti nejen v tuzemsku, ale i dalších evropských zemích. Ve finále se všichni dobře bavili a celkové pořadí škol nakonec vůbec nebylo to nejpodstatnější.