Kromě dvou světových unikátů je milovická rezervace jedinečná v několika ohledech i na národní úrovni. Je první a rozlohou 350 hektarů i největší rezervací velkých kopytníků v Česku. Zároveň je domovem největšího tuzemského stáda zubra evropského. Národní přírodní památka Mladá, v níž se pastevní rezervace nachází, je přitom největším souvislým krajinným celkem rovinaté nížiny v Česku, pokrytým přírodě blízkými suchými loukami a lesy.
„Bývalý vojenský prostor Milovice byl ještě před několika lety známý spíše jako místo černých skládek a mizející biodiverzity. Vznik rezervace velkých kopytníků tento dlouhodobě negativní trend zastavil a otočil. Nyní je naopak tato lokalita dávána za příklad, jak lze rychle a nízkonákladovým způsobem obnovit biologickou rozmanitost na rozsáhlém území,“ řekl o proměně krajiny u Milovic Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci před devíti lety založila.
Vědecké výzkumy, které v rezervaci od začátku probíhají, podle ochránců přírody ukázaly, jak účinným nástrojem je přirozená pastva velkých býložravců v péči o krajinu. Nejlépe to ilustrují rostoucí počty nejvzácnější rostliny na území pastevní rezervace, ohroženého hořce křížatého. Počty jeho semenáčků vzrostly díky pastvě velkých kopytníků na sledované části území za sedm let z pouhých 55 na více než tři tisíce rostlinek. „Na několika místech jsme napočítali více než sto semenáčů, v jednom případě dokonce přes tři sta,“ vrátil se k poslednímu sčítání Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.
K podobně rychlé obnově populace došlo díky velkým kopytníkům také u nejvzácnějšího druhu motýla v rezervaci, modráska hořcového Rebelova. Jeho počty se zvýšily o 1 700 procent.
Díky výborným výsledkům v péči o krajinu v atraktivní kombinaci s velkými kopytníky se milovická rezervace stala součástí oficiálního programu českého předsednictví v Evropské unii i předních mezinárodních vědeckých konferencí pořádaných v posledních letech v České republice.
O Milovice se zajímají zahraniční vědci
„Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Právě o návštěvu Milovic se zajímalo nejvíce účastníků mezinárodní biogeografické konference pořádné v lednu v Praze,“ potvrdil David Storch z Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd. Velký zájem vědců podle něho dokumentuje také to, že se ve vědecké sféře věnuje velkým býložravcům a jejich vlivu na ekosystémy stále větší pozornost.
play_fill
Uznání vědecké komunity je spolu s řadou prestižních ocenění satisfakcí pro milovickou rezervaci, která jako první svého druhu v České republice musela překonávat řadu nesnází a nepochopení. „Těší nás, že se z původně okrajového alternativního tématu stal jeden hlavních proudů v ochraně přírody. Zatím alespoň na mezinárodní úrovni. I díky tomu je z milovické rezervace výkladní skříň české ochrany přírody směrem k předním vědeckým a ochranářským kapacitám ze zahraničí,“ dodal Dalibor Dostál.
