Kolem čtyřicítky postižených lidí na Nymbursku přišlo o práci kvůli reformě, jejíž účinnost platí od ledna letošního roku. Podle předsedy okresního svazu tělesně postižených Čestmíra Řízka to byl největší podraz, který ve svém životě viděl.

Šlo prý o firmuz Jablonce nad Nisou, která postiženým nabízela domácí práce. „Majitel přišel a nechal si od lidí podepsat výpovědi s tím, že je v co nejbližší době zase zaměstná. Oni tím ztratili nárok na odstupné. Od té doby se nic neděje. Je to podle mě hyenismus,“ říká Čestmír Řízek, který se na Nymbursku snaží zaměstnávat ty postižené lidi, kteří si nejsou sami schopni sehnat práci.

Naštěstí však má i pozitivní zkušenosti s další firmou, která pro chráněnou dílnu v Poděbradech dodává práci. „V rozjíždějící se chráněné dílně pod firmou Filipa z Lázní Bělohrad máme nyní zaměstnaných 19 lidí a vypadá to, že práce pro ně bude. Na domácí práce zaměstnáváme čtyřicítku postižených,“ uvedl předseda svazu.

Dobře se daří i chráněné dílně při poděbradském Handicapcentru Srdce, které už má mnohaleté zkušenosti se zaměstnáváním postižených lidí. V chráněné dílně se vyrábí různé komponenty pro automobilový průmysl nebo i umělecké předměty, které si členové dílny sami příležitostně prodávají.
Zájemců je ale podle ředitele Michala Šmída stále víc, než je chráněná dílna schopna zaměstnat. „Koncem června otevřeme další část chráněné dílny, ale kolaudovat budeme zatím jen polovinu. Přijímat do ní lidi budeme až příští rok,“ uvedl ředitel.

Podle Šmída je v České republice nejvíc postižených na počet obyvatel ve střední Evropě. „Mnozí z nich ovšem na štědrém sociálním programu parazitují. Myslím, že hodně z těch, kteří jsou tak zvaně postižení, mohou být zaměstnaní v normální práci. Systém je k nim podle mého názoru moc liberální,“ říká Michal Šmíd. I úřad práce pošle prý mnohdy takové lidi, kteří jsou schopni vykonávat většinu prací. „Mám zkušenost, že ti, co jsou handicapovaní hodně, pracují lépe, než ti, co mají postižení malé,“ dodává Šmíd.