Slzy, beznaděj, pláč, zoufalství a sžíravá myšlenka, jestli to nemohlo dopadnout jinak. To jsou první pocity, které sevřou každého člověka v tomto až neuvěřitelně krutém případu. Igor Rajnoch, správce dražského mlýna, se v noci oběsil.

Jen o vlásek

„Pane, klíč budete mít pod závorou. Vy už sem jedete?“ To byla patrně poslední slova, která dnes nad ránem Igor Rajnoch pronesl reportérovi jedné z televizních stanic.

S ním, stejně jako s reportérem Nymburského deníku byl poslední měsíce ve spojení. Ve chvíli, kdy jej novinář uklidňoval a blížil se k dražskému mlýnu, správce mlýna naposledy pošoupl křeslo pod svýma nohama. „Dáme si kafe, všechno se dá řešit,“ snažil se kolega na poslední chvíli. Leč člověk rozhodnutý spáchat to, co zamýšlel, strašný skutek v ten okamžik vykonal…

Ani reportéři, ani záchránka už Igoru Rajnochovi pomoci nemohli.

Kdo za všechno může

Správce dražského mlýna byl bezesporu výrazná osobnost. A jako takový měl pochopitelně velmi dobré přátele, ale zároveň spoustu lidí, kteří jej ze srdce nesnášeli. Ačkoliv pravdou je, že až donedávna o něm třeba v Nymburce věděl málokdo.

Do té doby, než letos na jaře pozval kontrolu do objektu dražského mlýna s tím, že se v jeho útrobách manipuluje s nebezpečnými látkami. Čímž pochopitelně přilákal zájem nejen okolních starostů, ale také médií. A tady je možné semínko k rodící se katastrofě.

Verze 1

Igor Rajnoch se už před lety skamarádil s čínským podnikatelem, kterého si místní přejmenovali na Pavla. „S jejich rodinou jsem vycházel báječně, bavilo mě učit se jejich kultuře a naopak,“ říkal ještě
v létě Rajnoch.

Ale jako u většiny přátelství šlo také o peníze. Rajnoch tvrdil, že rodinné úspory věnoval jednak do firmy svého čínského kamaráda a také do své firmy vyrábějící ochranné prostředky nejen pro armádu.

Pro představu se jednalo třeba o částečnou výzbroj pro izraelskou pozemní armádu. Žádná legrace. „V posledních letech jsem chtěl pomoci Pavlovi v podnikání, ale on dělal čím dál hloupější věci. Až to vyvrcholilo s průšvihem s kontrolou kolem nebezpečných látek v olejárně, kterou jsem na svoji zodpovědnost zapečetil,“ vyprávěl v červnu Rajnoch.

Na celou situaci dokonce upozornil i starosty sousedních obcí, kteří zprvu jeho obavy respektovali. Rajnoch si oficiálně stěžoval na podezřelé okolnosti u starostů sousedních obcí, tedy Budiměřic a Chleb. Ti 17. dubna vydali rozhodnutí. „Podikateli L. se zakazuje s okamžitou platností vyvíjet jakékoliv právní a praktické aktivity v prostoru lokality, které by mohly být považovány za nebezpečné, podezřelé nebo jakkoliv nevhodné pro toto prostředí,“ píše se v oficiálním rozhodnutí podepsaném oběma starosty Liborem Čížkem z Chleb a Alešem Hrubým z Budiměřic.

V rámci okamžitých opatření byla mimo jiné olejárna uzavřena a zaplombována. Protože: „Jsou v ní oleje a další neznámé chemické látky,“ připouští starostové.

Rozhodnutí ovšem platilo rovných 11 dnů. Za starostou Chleb se totiž 23. dubna vydal čínský majitel a starosta Chleb rozhodnutí změnil.
O změně postoje přesvědčil i svého budiměřického kolegu. O tom svědčí další úřední lejstro.

Verze 2

Igor Rajnoch nikdy správcem dražského mlýna, alespoň papírově, prý nebyl. To v poslední době tvdí nejen majitel celé nemovitosti, Číňan Pavel, ale také někteří obyvatelé sousedních obcí včetně jejich představitelů. A celá kauza má v jejich podání úplně jinou podobu. Stručně řečeno: vše bylo naopak. Rajnoch prý finančně využíval svého čínského kamaráda, který mu v poslední době už přestal poskytovat finanční zázemí
a Rajnoch ho údajně medializací celého případu chtěl donutit k dalším investicím do svého vlastního kšeftu.

Verdikt a dopis na rozloučenou

Rozřešení v tomto případě už žádné nebude, pokud za něj nepočítáme Rajnochovu sebevraždu. Čínský majitel mlýna se od začátku celé kauzy odmítá k osobě pana Rajnocha vyjadřovat.

Redakce dostala dnes dopoledne dopis, v kterém Rajnoch vysvětluje svůj zoufalý čin. Vzhledem k tomu, že jeho obsah hraničí s etikou a varuje před asijsou národností jako celkem, nebudeme jeho obsah zveřejňovat.