Ztratili jste svého čtyřnohého miláčka a má na sobě čip nebo tetování? Pokud ho někdo najde a strážníci čip čtečkou identifikují, ještě není vyhráno. Databáze, ve které by měla být možnost dohledat majitele, je u veterináře a není ještě propojena celostátně.

Na nedokonalost identifikace přes čip si stěžuje například provozovatelka poděbradského útulku Eva Benešová. Podle ní je čip ideální věc, pokud bude databáze propojena. Navíc prý tetování je pro psa bolestivé. „Stalo se nám, že jsme sice u nalezeného pejska čip přečetli, ale bylo velmi složité zjistit, kdo je jeho majitel. Pokud veterinář psa očipuje, měl by ho automaticky dát do databáze. Praxe je ale taková, že to veterináři nechají na majiteli, takže se stane, že očipovaný pes v databázi vůbec není,“ uvedla Benešová s tím, že klasická psí známka sice identifikaci velmi zjednoduší, ale pes ji při svých toulkách často ztratí i s obojkem.

Naopak vrchní strážník nymburské městské policie Simona Lazarová vidí známku jako nejlepší způsob identifikace. „Našli jsme jednoho psa, který měl tetování v uchu a jeho majitele bylo velmi obtížné určit. Museli jsme přizvat k asistenci veterináře. S čipy nemáme zkušenosti, ale podle mě je známka nejrychlejší způsob, jak majitele najít,“ myslí si Lazarová. Totéž si zřejmě myslí i na radnici v Poděbradech. Tam vyhláška o čipech nemluví a ani městská policie se s ním podle vrchního strážníka Miloše Dlabala v lázeňském městě nesetkala.