Ačkoliv je zvykem, že těmto zvířatům se mláďata začínají rodit až v březnu, u benáteckého stáda je tomu kvůli zásahu člověka a jejich přemístění po kontinentu jinak. „Kvůli dodržení termínů dotace nemohl hřebec přijet ke stádu se zpožděním několika měsíců, aby porody vyšly na jarní měsíce, tak, jako v případě první pastviny v sousedství Milovic," vysvětlil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.
Hříbata objevili pracovníci chovatelského dohledu. „Podle termínů páření hřebce s klisnami v loňském roce jsme očekávali narození hříbat každým dnem. Báli jsme se, aby se hříbata nenarodila zrovna v době velkých mrazů, kdy noční teploty padaly až k mínus osmnácti či dvaceti stupňům Celsia. Naštěstí se hříbata narodila při oblevě," konstatoval Karel Bendl, ředitel společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, která chovatelský dohled zajišťuje.
Podle odborníků přitom není náhodou, že hříbata přišla na svět právě během oblevy. „Klisny dokáží v případě nepříznivého počasí nebo jiných negativních okolností pozdržet porod až o čtrnáct dní," upozornila etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity.
„Hříbata jsme objevili díky mojí ženě, která si všimla určitého vzrušení a jiné energie uvnitř stáda. Proto jsme přišli blíž a viděli jedno hříbě čerstvě narozené, které ještě leželo, a druhé, které stálo uprostřed stáda. To bylo rozmístěno tak, aby ho chránilo před poryvy větru," doplnil Karel Bendl.
I když poté opět začalo mrznout, a rozbředlý sníh se změnil v ledovou krustu, obě hříbata chodí po pastvině se stádem a přemísťují se s ním po celé ploše o zhruba 120 hektarech. „Mláďata drží pospolu, společně se dvěma hříbaty, která se na této pastvině narodila loni. Ostatní členové stáda se snaží maminky s hříbaty chránit před nepříznivým počasím," popsal první dny hříbat Karel Bendl.