V městečku, kde se podle Bohumila Hrabala zastavil čas, je právě na budově historického mlýna patrné, jak čas rychle běží. Uvnitř mlýnice se můžete zadívat na nápis, který je datován římskými číslicemi do roku 1787. A pod okny sviští mladíci na elektrokoloběžkách.

Až do středověku

Odkdy mlýn na labském břehu mlýn stojí, nikdo přesně neví. Dohady mluví až o osmi stoletích nazpět, kdy jeden z pramenů uvádí, že „od 13. století byly významným prvkem města velké mlýny na Labi.“ Podle stránek Nymburk v proměnách století existuje první doložitelná zmínka o Šafaříkově mlýně z roku 1547, kdy jej měl panovník Ferdinand I. zkonfiskovat městu. Později jej však zase městu vrátil. V roce 1640 měli mlýn společně s přilehlým mostem spálit útočící Švédové.

O sto let později však zase bezpečně funguje a historické prameny dokonce zmiňují první vlastníky. Těch se pak vystřídalo několik, až v 19. století se dostal do rukou Františka Šafaříka, jehož jméno nese dodnes. Ten nechal mlýn v letech 1866 – 1878 přestavět a zmodernizovat. Až do roku 1923 jej poháněly turbíny a vodní kola. Poté nastoupila doba elektromotorů. To už se ovšem ocitáme v časech, o nichž něco ví i náš průvodce a současný majitel mlýna Václav Šíma.

close Příběhy opuštěných budov info Zdroj: Deník zoom_in

Když vejdeme bočním vchodem do někdejší mlýnice a začneme stoupat po dřevěných schodech do patra, všimneme si, že prakticky v každém podlaží je alespoň část některých strojů zachovaná. I když Šíma už vzhledem k původnímu vybavení mluví spíše o troskách strojů. „Tady stojíme u násypek. Dole tady u ústí jsou stále ještě řemeny, kterými se přichytily pytle a do nich se sypal finální výrobek, tedy mouka. Dokonce tady máme napsáno i jaká. Tady je nápis hladká,“ ukazuje majitel na dřevěnou mechaniku.

Václav Šíma vysvětluje funkci jednoho ze zachovaných strojů. | Video: Deník/ Miroslav S. Jilemnický

Dokdy přesně se ve mlýně vyráběla mouka, neví. „Ale za socialismu už se tu vyráběla pouze krmná směs. Takto fungoval mlýn až do roku 1990,“ říká současný majitel. Když po Sametové revoluci mlýn přestal sloužit svému účelu, začaly se kolem něj dít podivné věci.

Gott a Mrázek

V restituci v roce 1991 získali mlýn bratři Šafaříkové, pokračovatelé rodu Františka Šafaříka, o němž už byla řeč. „Zhruba do jednoho roku to od nich koupil jistý František Mrázek, kterého zná dnes už každý jako kmotra,“ vypráví Šíma. Mrázek neměl s nymburským mlýnem žádné čisté úmysly. Jeho vlastnictví využil pouze ke dvěma finančním podvodům. Zajímavý je už fakt, že částku 20 milionů korun na nákup mlýna si půjčil „od svého kamaráda zpěváka Karla Gotta,“ jak říká současný vlastník. Jestli půjčku zpěvákovi vrátil, to se už zřejmě nedozvíme.

Václav Šíma vysvětluje funkci rukávníkového vysévače ve šrotovně:

Václav Šíma vysvětluje funkci rukávníkového vysévače ve šrotovně. | Video: Deník/ Miroslav S. Jilemnický

Nicméně na rekonstrukci mlýna, která se nikdy neuskutečnila, si Mrázek půjčil od banky další peníze. A jelikož uměl chodit v různých podvodech, založil společnost s ručením omezením s názvem Šafaříkův mlýn a na ní si půjčil další peníze, aby mohl fiktivně mlýn odkoupit sám od sebe. „Já vím minimálně o dvou úvěrových podvodech, na kterých Mrázek vyvařil zhruba 130 milionů korun. Po těchto transakcích patřil mlýn Mrázkovu „eseróčku“, které však bylo jen prázdnou firmou s dluhem u banky,“ líčí dění v 90. letech stávající majitel.

Mrázek dluhy nesplácel, jeho Šafaříkův mlýn s.r.o v roce 1995 zkrachovala. Jenže banka, od které si na fiktivní odkup půjčil, zkrachovala taky. Mlýn se tak dostal do rukou správce konkurzní podstaty, který měl za úkol majetek zpeněžit. Mezitím však 90. léta uplynula, mlýn byl opuštěný a chátral. V roce 2001 došlo k jeho dražbě. „Já jsem se k tomu nachomýtl a mlýn jsem coby ruinu v té dražbě koupil. Rok jsem čekal, než mě zapsali do katastru kvůli komplikacím s předchozím zástavním právem,“ popisuje Šíma.

Hned po zápisu do katastru začal rekonstruovat obytnou část mlýna, kde dodnes žije s rodinou a v dalších bytech bydlí nájemníci. Na rekonstrukci historické části zatím nemá peníze. „Upřímně, to by se musel stát zázrak. To bude zřejmě až na mých dětech,“ říká čerstvý šedesátník Václav Šíma.

ŠAFAŘÍKŮV MLÝN V NYMBURCE
close Pohledy na části mlýna a obytného domu z ulice Na Přístavě. info Zdroj: Deník/Miroslav S. Jilemnický zoom_in Šafaříkův mlýn Kde stojí: V katastru města Nymburk na břehu Labe u cyklostezky vedle kamenného mostu.
GPS lokace: 50° 11' 4.3'', 15° 2' 32.6''
Kdy a kým byl postaven: Neví se přesně, spekuluje se o 13. století. První písemná zmínka roku 1547. Neznámo kým.
Kdy zažil největší slávu: Od vybudování do 90. let minulého století.
Odkdy a proč chátrá: Mlýn je v soukromém vlastnictví a není veřejně přístupný. Opravena je obytná část, na rekonstrukci mlýnice se čeká.