Mnohé vánoční a předvánoční zvyky většina lidí vůbec nepamatuje nebo nezná. Včetně obchůzek zmíněné Lucie, která dětem nedodržujícím o adventu půst, párala dřevěným nožem břicha. Soudě podle bíle zahalené postavy ve skanzenu, musela vypadat strašlivě. Zároveň kontrolovala, zda mají hospodyňky uklizeno a jestli o svaté Lucii nepředou, protože to bylo zakázáno.

„Jezdila jsem jako malá
k babičce sem do Polabí na prázdniny a mnoho těch prosincových i vánočních zvyků znám už jen z jejího vyprávění. Babička mi třeba povídala o kaprovi na černo, já sama jsem ho nikdy neochutnala, ale prý moc nebylo o co stát," popisuje s úsměvem Emílie Stárková z Prahy, která vyrazila na vánoční výstavu se svou vnučkou Terezkou. Zaujaly je hlavně recepty na všelijaké cukroví a mlsání.

Jedlo se devatero pokrmů

Podle Jana Vindušky, etnologa a ředitele Polabského muzea, kam patří i přerovský skanzen, zrovna kapr původně patřil mezi postní jídla a na vánočním jídelníčku se objevil až po první válce. Dřív se jídávalo devatero jídel, z nichž každé představovalo nějakou symboliku. Například luštěniny – peníze, vánočka – aby bylo dost bílé mouky, chléb – aby nechyběla žitná.

„Snažím se vnučce nějak popsat, jak se kdysi žilo, ale mám pocit, že ve svých pěti letech to vnímá spíš jako takovou pohádku," dodává Emílie Stárková. Nicméně oběma se velmi líbila vánoční výzdoba 
z přírodních materiálů, které se znovu vracejí do módy. „Jé, to bychom si mohli také vyrobit…," znělo mnohokrát z úst dětských návštěvníků i jejich maminek.

Kromě všelijakých zvyků od počátku adventu až do tří králů, které jsou k vidění 
v jednotlivých chalupách, se každý víkend plní i bednárna. Můžeme tam sledovat při práci různé řemeslníky, inspirovat se nádherně ozdobenými perníčky nebo si poslechnout koledy. Ve škole si zase můžeme prohlédnout rozsáhlou výstavu betlémů. Zajímavý je například velký betlém v učitelském kabinetu, který podle papírové předlohy Jiřího Škopka vyrobila etnografka Polabského muzea Jana Hrabětová.

Chcete znát zajímavý recept na vánoční jídlo, které připravovali naši předkové? najdete ho v úterním vydání Nymburského deníku.

Přestože se vánoční expozice v přerovském skanzenu po léta nemění, vždycky je příjemné si ji znovu prohlédnout a nasát atmosféru svátků, ve kterých, jak říká Jan Vinduška, mnohem větší roli než dnes hrála symbolika vycházející 
z každodenního života. Vánoční zvyklosti a rituály měly většinou zajistit lepší úrodu 
a dobré zdraví pro následující rok. Zároveň byly spojené se štědrostí, ti nejchudší si každoročně vykoledovali svou nadílku, a pocitem pospolitosti.