Poslední červencový víkend roku 2010 zabraly hřiště ve Velkém Zboží opět škodovky. Milovníci těchto aut se zde totiž setkali na každoročním srazu Hundertgang.

Úplně první sraz Hundertů se konal roku 1997, poté se tato skupina lidí začala v Kostelní Lhotě scházet každý rok. V roce 2003 přišel Jiří Najman s nápadem zkusit zorganizovat starou partu Hundertistů a uspořádat nový Gang na poděbradské Jízdárně. Jako cíl jízdy byl vybrán zámek Dětenice a tamější hospůdka. Dnes jde o obnovený osmý ročník tohoto srazu. Po tématech jako např. Husité, Hippies, Večerníček, Western nebo Hundert ve filmu přišly na řadu Vánoce. Důvod byl jednoznačný. Hlavní program, tedy orientační závod, se konal v sobotu 24. července, půl roku před Vánoci.

Adventní kalendář

Aby si netrpěliví závodníci zkrátili čekání na sraz, připravili pro ně pořadatelé Adventní kalendář. „Adventní kalendář byla motivační soutěž, která měla lidi natěšit. Šlo o 24 otázek během dvou měsíců. Otázky byly na našich stránkách, odpovídalo se emailem a nejrychlejší dostal nejvíce bodů. Musím říct, že odpovědi posílalo pravidelně dvanáct až třináct lidí a relativně byly dobře,“ uvedl organizátor akce Jiří Najman. Každý účastník měl také za úkol přivézt sebou malý dáreček. Ty se pak rozdávaly v sobotu večer pod stromečkem.

Ale to již trochu předbíháme, a tak se vraťme na začátek srazu. První nadšenci na hřiště totiž dorazili v pátek odpoledne. Jednalo se o posádky z Ostravy, které na sraz vyrazily už v šest ráno.

V deštivém sobotním ránu vládl ve stanovém městečku relativní klid. „To si měla přijít včera večer, to tu bylo živo,“ oznamuje mi ještě rozespalý třicetiletý Miloš Vyskočil ze Šluknova.

Všichni se pomalu probouzeli a připravovali se na orientační závod. V sobotu bylo hřiště už plné aut. Podle organizátorů přijelo 63 vozidel. „Jsou tady i Slováci a jedenáct posádek z Ostravy,“ prozradil Najman.

Na trase do pivovaru a zpět

Na trase orientačního závodu jsem se rozhodla doprovázet mladou dvojici Evu a Míru Zikovi z Liberce. „Přijeli jsme již v pátek večer. Chtěl jsem jet až dnes ráno, ale když jsem viděl tu předpověď…,“ smutně se podíval Míra na oblohu. Stejně jako ostatní stále doufal, že přestane pršet.

Hundertgang měl jednu novinku. Účastníci byli rozděleni do tří skupin podle barev, každá barva pak značila jinou trasu. Přičemž každý závodník projel všechny tři trasy. První cesta Evy a Míry vedla z Velkého Zboží do pivovaru v Nymburce. Šlo o časovou etapu, kdy posádka měla podle mapy jet rychlostí 47 km/hod. V areálu pivovaru nás pak čekal první úkol. Z těsta musela každá skupina vytvořit dle předlohy Škodovácký znak. „Jo, lehký. Pro nás, kteří pečeme cukroví pořád hračka…,“ zavtipkoval později Míra. Po úkolu čekala všechny návštěva pivovaru a pro neřidiče ochutnávka kvasnicového piva.

Druhá část orientačního závodu byla už trochu těžší. Podle šipkového itineráře jsme měli dorazit do Velkého Zboží a cestou nalézt osm objektů zvěčněných na přiložených fotografiích. „Musíš koukat ty, já ty obrázky nikdy nevidím,“ hlásila hned na začátku Eva svému manželovi. Míra jen zavrtěl hlavou s tím, že on musí koukat na silnici. Na trase čekaly posádky také různé otázky na pozornost a hlavně jeden z oblíbených úkolů. Šlo o lovení otázek a za správnou odpověď každý dostal papírového kapra. „Vytáhli jsme si otázku, v jakém městě se podle Bible narodil Ježíš Kristus,“ vesele se usmála Eva. Kromě toho zde byla otázka: Jaký dopravní prostředek používal hajný Robátko? Jmenuj alespoň 3 věci z povinné výbavy vozidla. Nebo: Co by lidé neměli dělat ve Škaredou středu?

I přesto, že Eva s Mírou měli trochu problém vyhledat již zmíněné fotografie, úspěšně dorazili do cíle na hřiště ve Velkém Zboží. Zde dostali poslední itinerář, po jehož projetí jsme měli dojet na lázeňskou Kolonádu v Poděbradech. Cestou měli všichni počítat zákazové značky. Na trase nás také čekali dva poslední úkoly. Nejdříve hod pantoflem za hlavu. Za sražení panáčka coby budoucího ženicha byly body navíc. „Ženicha už nepotřebuju,“ prohlásila Eva, která šla tento úkol plnit. Druhý úkol bylo zasazení „vánočního stromečku“ a poznávání větviček jehličnanů. A pak hurá rovnou cestou do Poděbrad.

Večerní koledy

Po půl třetí se na lázeňské Kolonádě začala řadit všechna auta, která na sraz přijela, a jejich majitelé potěšeně sledovali obdivné výrazy kolemjdoucích. Konala se zde veřejná Volba Elegance, včetně kategorie Šrot srazu. Zde jsem již Evu s Mírou opustila a šla jsem stejně jako ostatní přihlížející přispět svým hlasem.V pět hodin se pak kolona aut vydala na Spanilou jízdu do Pátku na letiště, kde si zájemci zajeli Jízdu zručnosti. Po návratu do Velkého Zboží byl na večer připraven program v podobě zpívání koled u stromečku. Část osazenstva vytáhla hudební nástroje a zbytek dostal do ruky texty vánočních písní předělaných ve škodováckém duchu. Za svůj výkon pak byli zpěváci odměněni od Dědy Mráze s andělem dárky. Aby byla atmosféra dokonalá, zařídili organizátoři i trochu toho sněhu v podobě bílé pěny.

Sraz byl oficiálně ukončen v neděli odpoledne po rychlostních zkouškách ve formě sprintu na 400 m na letišti v Pátku a po vyhlášení výsledků. A kdo vlastně vyhrál v soutěži Adventní kalendář? Na třetím místě se umístila Lucie Kempná z Ostravy, druhé místo obsadil Tomáš Richter z Pardubic a na místě prvním stanul Petr Houška z Dobrovic.

Co říct na závěr. Vítězům blahopřeji, všem ostatním přeji na příští rok lepší počasí a organizátorům pevné nervy a dobré nápady do dalších let.

JANA ČERVINKOVÁ