Zhruba pět minut před otevírací dobou jsem napočítal před vchodem ve frontě třicet lidí. Převážně seniorského věku. „Podívejte, je tu pán z novin. No jen mu řekněte, co si o tomhle bordelu myslíte,“ nabádá zástup aktivní a zjevně rozčilená žena. Většina čekajících však mlčí jako zařezaní, někteří se spíše shovívavě dívají na autorku výzvy. Ptám se tedy přímo jí, proč tu vlastně stojí. „Jdu se složenkou. Oni by chtěli, abychom se všichni připojili na ty jejich elektronické služby. Ale to nikdy neudělám. Nikdy, rozumíte!“ říká důrazně dáma.

Ať mě rovnou zastřelí

Na otázku proč se nikdy nepřipojí a kdo je k tomu chce donutit, se už odpovědi nedočkám. Když si ji pak chci vyfotit, rezolutně to odmítá. „Mě do novin v žádným případě, to vůbec,“ dává před sebe ruce a kdyby nemusela stát ve frontě, už tam jistě nestojí. Do pobočky ČEZu, která je ve stejných dveřích, míří dva starší manželé. Paní se po chvíli se mnou dá do hovoru a mluví o trochu smířlivěji než její předřečnice.

„My jsme se objednali přesně na čas. Ale jinak, já patřím do staré doby. Už se ty věci na počítači a telefonu nechci učit. Jestli to budou požadovat, tak ať mě postaví ke zdi a rovnou zastřelí,“ říká rezolutně. Ještě než ji pozve paní do pobočky ČEZu, tak připustí, že některé potřebné úkony na počítači za ni dělá dcera.

Složenky na důchod

To už paní se šátkem na krku a v barvách České pošty odemyká vstupní dveře. Dav se valí dovnitř. Každý zastaví u zmíněné ženy stojící u přístroje vydávajícího pořadová čísla. Dáma zastupující poštu je zjevně vybavena velkou mírou empatie, ochoty a řadou úsměvů. U krku má jmenovku Pavlína Stejskalová. „Co budete potřebovat vy?“ ptá se každého příchozího.

Většina dorazila vybrat peníze ze složenky. Buď paní Stejskalová, nebo někdy sami zákazníci kliknou na správnou možnost, vezmou papírek a jdou sledovat elektronické tabule, než se na nich objeví jejich číslo. Otevřené jsou čtyři přepážky. Na třech se dají vyřídit běžné záležitosti typu složenek, nad čtvrtou pak svítí nápis Balíkovna.

Chvíli pozoruji, jak to u překážek odsýpá a možná trochu s překvapením zjistím, že lidé se zdrží opravdu jen velmi krátce. Po vyřízení věci přeci jen se spokojenějším výrazem z pošty odcházejí. „To tady máte takhle každé ráno?“ ptám se paní Stejskalové.

„Fronty tu stojí vždycky, když otevíráme v 10 hodin. Když otevíráme v 8 ráno, tak tu moc lidí nebývá. Zrovna včera tu čekali na otevření dva lidi,“ říká opět s úsměvem žena, která by si zasloužila titul poštovní psycholožka. Zároveň potvrzuje, že s dnešním datem (12.7.) se trochu nával čekal. „Lidi si přišli pro důchody, dneska je termín. Včera ještě nebyly, tak přišli dneska,“ vysvětluje Pavlína Stejskalová.

Proč chodí ráno?

Zbylá nymburská pošta na náměstí otevírá v pondělí a ve středu od 10 do 12 a od 13 do 18 hodin. Po zbylé pracovní dny pak otevře od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin. O víkendu má zavřeno. Právě na otevírací dobu až od deseti hodin si někteří lidé ve frontě ještě před otevřením stěžovali. „To takhle zkrátili za covidu a už to tak nechali,“ říká se zlostí v hlase jeden muž z fronty. Na otázku, proč nepřijde odpoledne, už nikdo neodpovídá.

Jak potvrzuje paní Stejskalová, ale také někteří diskutující na sociálních sítích, odpoledne je provoz na poště stejný, jako před zavřením poboček u nádraží a na sídlišti. „Já tam byl ve tři a ihned jsem byl na radě,“ píše například Jiří Beneš. Souhlasí s ním Drahomíra Habartová. „No jo, když všichni musí hned teď, když se otvírá. Já byla po 17. hodině a byli jsme tam dva zákazníci,“ píše v diskuzi u fotky s ranní frontou.

Vylidnění

Je deset minut po otevření a paní Stejskalová už nemá komu vydávat lístečky s pořadovým číslem. Uvnitř pobočky postává asi desítka lidí, ale poměrně svižně se střídají u přepážek a brzy odcházejí. „Takže větší problémy s návaly přes den tu nemáte?“ ptám se pro jistotu paní Stejskalové a ta jen lehce zavrtí hlavou. Venku ještě chvíli pozoruji, jak je to s parkováním, jedním z nejzásadnějších problémů zmiňovaných v souvislosti s rušením poboček.

Parkovací místa před poštou jsou všechna obsazená, ale to bylo stejné i před rokem. Na parkovištích po obou stranách náměstí místa jsou. Navíc si troufám tvrdit, že lidé, kteří před chvílí stáli frontu před otevřením, přišli z devětadevadesáti procent po svých. Jistě, jsou prázdniny a řada lidí je na dovolených. Dalším prubířským kamenem situace s poštou na náměstí bude bezpochyby začátek nového školního roku. Ale současná situace se jako zásadní problém nejeví. Ve čtvrt na jedenáct je před poštou prázdno a uvnitř pár jedinců. Tak, jak to asi má být.