Kostel stojí mimo vlastní centrum Poděbrad na místě, kde bylo v roce 1496 popraveno 10 vůdců povstání kutnohorských havířů.

Poblíž kostela měl také stát dub, jehož větve podle legendy potřísnila krev popravených havířů a strom poté začal rodit zvláštní žaludy, znetvořené vodorovnými rýžkami (považované v lidové fantazii za těla havířů s useknutou hlavou). Dub shořel v roce 1777 po zásahu bleskem.