Letošní Kýchání do sazí, lednová sešlost těch, kteří verše píší a občas čtou, 
a těch, kteří jim naslouchají, se uskutečnila v sobotu večer v kavárně U Strejčka.

Její podtitul Stopy, do kterých se vracím, si organizátoři vypůjčili z názvu jedné ze straších básní Pavla Zdražila, aby jím naznačili, že se chtějí tak  trochu vrátit do rodinné atmosféry ze začátků akce před více než deseti lety.

Scénář večera se proti minulým letům nezměnil, zůstalo u osvědčeného tvaru. V první části večera četlo ze své nové tvorby šest básníků. Andrea Petříková, Lucie Trejbalová, Pavel Zdražil, Lukáš Trejbal, Aliz Kočků a Mirek Salám Jilemnický. Bohužel se omluvil host večera, básnířka Janele z Liků, vlastním jménem Jana Hradilová. Organizátoři ji proto  v úvodu připomněli dvěma básněmi.

Ve druhé části dostala tradičně prostor hudba, tentokrát se představil kytarista skupiny Sine Nomen a Do vykotlané vrby Marek Ďurčanský. Zahrál i projekt Labutě 
a krysy.

S poetickým večerem Kýchání do sazí úzce souvisí web se stejným názvem. Lukáš Trejbal, Mirek Salám Jilemnický a Ondřej Urbanec ho  za podpory Pavla Zdražila založili, aby mohli   publikovat své básně a zároveň to  umožnili 
i dalším básníkům. Dnes jich je na webu v sekci Autoři kolem třiceti.

„Jsou to lidé, kteří se třeba ostýchají vystoupit s autorským čtením, a tak prezentují svoji tvorbu a svůj medailonek na webu. Ti otrlejší včetně mě, i když přiznávám, že  mám trému vždycky taky, pak vystoupí s autorským čtením na večeru, jako je dnes. Zveme pokaždé i nové autory, dnes je to například Andrea Petříková, a koneckonců i Lucka Trejbalová, která je tu teprve podruhé," uvedl Lukáš Trejbal.

V baru zhoustl dým a ve vedlejším,   narvaném sálku dostala poezie zelenou. Zahajující novicka Andrea Petříková  si hned získala publikum upřímností a neokázalostí svých veršů i svého projevu, bard Pavel Zdražil  vyslal do prostoru meditativní  vlny, střídali se další autoři. Lyrický ráz večera na chvíli příjemně narušil  Mirek Salám Jilemnický vtipně napsanou autobiografickou povídkou 
o svém setkání s Vlastou Redlem před patnácti lety, 
v době, kdy dělal kulisáka 
u filmu.

Energií nabitou atmosféru večera si užívali vystupující 
i jejich publikum.  Jak v jednom rozhovoru uvedl Jakub Řehák, držitel Magnesie Litery 2012 za poezii, básník na rozdíl od většiny lidí zvětšuje  objem skutečnosti. Hlavně tím, že nachází slovní vyjádření pro její skryté podoby. 
Naši básníci jich odhalili během večera mnoho. Možná právě tohle lidi k poezii stále přitahuje.  Možná  právě proto poezie byla a bude.