Tomáš Jiránek, hlavní architekt rekonstrukce lázeňského parku z doby před patnácti lety, vyzývá k odborné diskusi na téma možného odstranění dělící stěny. Ta je podle něj v současné době problematická nejen kvůli nárazům a úhynu ptáků, ale z řady dalších důvodů.

Navíc autor kryté kolonády architekt Vojtěch Kerhart podle Jiránka původně „tuto variantu sám měl.“ Odbornou diskusi o možné změně podoby kryté kolonády je podle slov místostarosty Romana Schulze připraveno vyvolat a zapojit se do ní i vedení města.

Mrtví ptáci

Polemika vznikla na facebooku pod snímkem mrtvého strakapouda u stěny kryté kolonády. Účastníci diskuse včetně autora řeší nejprve možnost polepů skel. Do diskuse se ale poměrně obsáhlým příspěvkem zapojil i architekt Tomáš Jiránek, který poznamenal, že už v roce 2007 v rámci rekonstrukce diskutované stavby předložili variantu bez dělící stěny.

Odmítavě reaguje na jeden z návrhů odstranit ze stěny pouze skleněné výplně. „To by bylo zásadní poškození díla. Odstranit by se musela celá stěna i s “retuší” vzniklé jizvy po odstranění. To je vážná věc,“ píše Jiránek.

Zároveň vypočítává důvody, proč je v současné době dělící stěna problematická. „Dnes se bohužel jeví funkce stěny problematická z těchto důvodů:

- prostorová bariéra v potenciálně kulturním pavilonu (galerie, divadlo, malé formy, komorní hudební pavilon apod.)

- lavičky opřené o stěnu nefungují - je to dobrý kryt pro cigarety, alkohol, drogy

- úhyn ptáků se každoročně opakuje, zejména na jaře,“ vypočítává autor opravy centrálního lázeňského parku.

I proto, že stavba byla po roce 2007 prohlášena kulturní památkou, volá po odborné diskusi. „Doporučuji svolat kolegium Národního památkového ústavu, státní správu, nás jako autory rekonstrukce, Město Poděbrady jako správce (majitele) a otevřít tuto otázku odborně, profesionálně a transparentně. Veřejnost musí vědět, že to není jen otázka chci/nechci,“ vysvětlil Jiránek.

Situaci budeme řešit

S takovým postupem souhlasí místostarosta Roman Schulz. „Vím, že o této možnosti pan Jiránek už hovořil. Bezesporu má kontakty na odborníky a město je připraveno aktivně takovou diskusi zahájit a podílet se na řešení celé věci,“ řekl Deníku první místostarosta Poděbrad.

Je si však vědom, že případná změna podoby kryté kolonády není otázkou dnů ani týdnů. Chce proto také probrat varianty okamžité ochrany ptáků před nárazy do skel ve stěně. „K tomu by se určitě měl vyjádřit odbor životního prostředí. Víme, že takové polepy už tam byly a pokud budou účinné, za mě osobně nevidím důvod, proč by tam nemohly být znovu,“ uvedl Schulz.

Fungují polepy?

Jenže jak upozorňují odborníci, ne všechny polepy jsou skutečně funkční. Podle Luboše Vaňka ze Záchranné stanice na Huslíku jsou na rozdíl od siluet dravců účinné takzvané UV pásky. „Je také důležité vědět, jak správně tyto pásky rozmístit. Aby byly funkční, je potřeba co nejvíce skleněnou stěnu těmi páskami rozdělit. Jednotlivé pásy musí být od sebe vzdálené maximálně pět centimetrů,“ řekl Deníku vedoucí záchranné stanice.

Problém s ptáky narážejícími do skel kryté kolonády už několikrát také řešil. Paradoxně situaci pomohlo to, když byla prosklená část polepená plakáty a pozvánkami na akce. Ptáky pestrobarevné papíry před sklem varovaly.

Jenže to se nelíbí odborníkům. „Za větší ničení památky a autenticity osobně považuji oblepování samotného kiosku různými plakáty s akcemi, než vážné rozhodnutí všech účastníků ze zákona odstranit stěnu, která de facto ztratila svůj původní význam,“ konstatoval architekt Tomáš Jiránek.

Libenského kolonáda je kryté sloupořadí v Poděbradech postavené v roce 1936 podle projektu architekta Vojtěcha Kerharta v konstruktivistickém stylu. Kolonáda nese podobu sloupové haly zastřešené plochou střechou, na kterou navazuje kruhový sloupový pavilon zastřešený bání se skleněnými průhledy. V kruhovém pavilonu se nachází pramen minerální vody zvaný Boček.