V sobotu to bude na den přesně 110 let od chvíle, kdy až do výšky prvního patra poděbradského zámku na jeho druhém nádvoří poprvé vytryskl pramen minerální vody, kterou dnes všichni znají pod jménem Poděbradka.

Lázeňské město přirozeně chystá oslavy této události. Už ve čtvrtek večer se na Zámecké zahradě představí seskupení, které až tak často nevystupuje. Dorazí totiž Bratři Ebenové v čele se známým moderátorem Markem. Skupina vydala poslední album 
s názvem Čas holin v loňském roce. Koncert začne ve 20 hodin.

O dva dny později, tedy 
1. srpna, se na místě objevu prvního pramene, na druhém zámeckém nádvoří, objeví herci a sehrají frašku s názvem Jak to tenkrát bylo. Pochopitelně pojednává o objevení prvního poděbradského pramene v roce 1905. Ze známých herců účinkují Ladislav Županič a Otakar Brousek, které doplní herci místního Divadelního spolku Jiří.

Verzi v podání divadelníků budou moci zájemci zhlédnout v sobotu od 21 hodin. Jak to však skutečně bylo, si mohou naši čtenáři přečíst už nyní v přiloženém boxu.

JAK BYL OBJEVEN PRVNÍ PRAMEN

Historie lázeňství v Poděbradech je spjatá s objevením minerálního pramene Poděbradky. Když se v r. 1885 do Poděbrad přestěhoval majitel panství, Arnošt Filip Hohenlohe von Schillingfürst, rychle si všiml, jaké jsou ve městě problémy s pitnou vodou. Jediným zdrojem byla zámecká studna na druhém nádvoří, kam si chodila pro vodu většina obyvatel. Pověst tvrdí, že neustálý ruch knížete obtěžoval, a tak na radu MUDr. Boučka zadal v r. 1904 J.V. Hrázskému projekt na vytvoření ústředního vodovodu pro Poděbrady.

Ovšem shodou okolností se kníže na jedné slavnosti seznámil se známým pruským baronem a proutkařem Karlem Büllow von Bothkamp. Jelikož knížete proutkařovo umění velmi zaujalo, pozval jej na poděbradské panství. Büllow ochotně pozvání přijal a do Poděbrad přijel v listopadu 1904, ihned se pustil do hledání pramene a hned druhého dne označil místo pramene, kde byl později skutečně navrtán (druhé zámecké nádvoří). Vrtání bylo zahájeno 29.3.1905 a provázely ho velké nesnáze a finanční nákladnost. Snahy se však nakonec projevily jako úspěšné a pramen z hloubky 96,7 m vytryskl do výše prvního patra zámecké budovy dne 1.8.1905. Nebyla to ale očekávaná dobrá pitná voda, ale voda minerální. Původní záměr se sice nezdařil, ale nově objevená voda byla tak výborné chuti, že si brzy zástupy obyvatel města i okolí chodily vodu načerpat. Büllow následně označil ještě několik pramenů.

MUDr. Bohumil Bouček nechal opatřit chemickou analýzu vody a jako první pochopil, že velký obsah kysličníku uhličitého bude mít příznivé účinky na léčení některých nemocí. Brzy se pustil do propagace myšlenky založení lázní. Za pomoci knížete Hohenlohe tak mohlo dojít 5.6.1908 ke slavnostnímu vysvěcení lázní. Během první sezony navštívilo lázně 126 hostů a 660 passantů, bylo vydáno 4.000 koupelí. Pro svou cenovou dostupnost se stávaly Poděbrady ryze českými lázněmi a oblíbeným, hojně navštěvovaným místem.

Poděbradská minerální přírodní voda je alkalicko-zemitá kyselka s vysokým obsahem kysličníku uhličitého. Oxid uhličitý je produktem procesů postvulkanismu. Podle zastoupení hlavních iontů náleží do třídy hydrouhličitanovo-chloridových sodno-vápenatých vod se zvýšeným obsahem alkalií a koncentrací některých prvků. Teplota vody je 13,9 stupňů Celsia. Při léčbě se využívá především zevně v podobě koupelí, kdy dochází k rozšíření cév, zvýšení celkového prokrvení, poklesu krevního tlaku a snížení tepové frekvence. Její dlouhodobější působení vede k výraznému zlepšení energetických poměrů srdečního výkonu. (lh)