Málokdo ví, že se dá pivo uvařit nejrůznějších chutí a vůní. Tuzemští konzumenti nad takovými pivy kroutí očima. Ale například Francouzům nechutná hořké pivo, tak si nechávají dělat třeba karamelové nebo citrónové, které je určeno k pití na jižních písečných plážích francouzské Riviéry, tudíž je sezónní záležitostí. Má také daleko nižší obsah alkoholu.

„Umíme samozřejmě uvařit pivo s různými dalšími příchutěmi, nebo dokonce s guaranou. Pravidelní účastníci červnových slavností Postřižinského piva tak mohli už ochutnat například pivo s příchutí ananasu, jahod, třešní nebo banánů. Pivo s příchutí je ale téměř výhradně exportní záležitostí, český pivař je velmi konzervativní,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák.

Švédové jsou konzumenti spíše nízkoalkoholových piv. Zdejší zákon o spotřební dani totiž říká, že slabší piva s nižším obsahem alkoholu jsou od této daně osvobozena. Ve srovnání s klasickými vícealkoholovými pivy jsou tato lehká výčepní piva velmi levná, proto se jich prodá a vypije v této severoevropské zemi daleko více. Z tohoto důvodu vaří pivovar speciálně pro švédský trh exportní pivo s obsahem alkoholu 2,8 procenta.

Němci mají zase rádi hořká piva, která mají pořádný říz. Na německý trh je dodáváno nymburské pivo pod názvem Gold Bohemia Beer. Protože se všechny druhy Postřižinského piva vaří klasickým způsobem, tedy dvoustupňovým kvašením z vody, sladu, chmele a s přidáním kvasnic, je dodržen pro německého zákazníka velmi důležitý zákon o čistotě piva, takzvaný Reinheitsgebot, který jmenovitě určuje, z jakých surovin musí být pivo uvařeno.
Pivovar má v budoucnu v plánu dostat se ještě na ukrajinský a ruský trh. „Hledáme distribuční kanály, jak se na tyto trhy dostat. České pivo je zde hodnoceno jako jedno z nejlepších a jeho pití má už dlouhou tradici,“ dodává ředitel Benák.