VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pištěk: Věnuji se hlavně dcerce Světle a divadlu

Nymburk /ROZHOVOR/ - V nymburském muzeu už druhý měsíc probíhá velmi úspěšná výstava Z historie loutek. Vedle loutek filmových a divadelních tvoří třetí část výstavy představení současných regionálních loutkoherců. Jedním z nich je i Petr Pištěk. Následující rozhovor se bude snažit nahlédnout více do duše nymburského kumštýře.

20.3.2010
SDÍLEJ:

Patr Pištěk při divadelním představení.Foto: Archiv Petra Pištěka

Jak jsi se dostal k loutkoherectví?

K loutkoherectví jsem se dostal v roce 2005 díky mé činnosti v činohře v místním Hálkově divadle. Sousedka z paneláku zkoušela hrát loutkové divadlo a nějak kolem Vánoc ji opustila kolegyně a mě, co by činoherci, dala vědět. Vzal jsem to a během roku a půl jsme z toho divadla udělali - podle mého, nejlepší soubor kufříkových divadel, co jezdí po MŠ v širokém okolí. Zájem byl tak velký, že se u mě objevily i zdravotní potíže - astma. Když jsem po dvou a půl letech odcházel z toho divadla, měl jsem pocit, že jsem si přičichl k něčemu, co bych chtěl dělat celý život. A tak jsem založil své - Petrpaslíkovo divadlo. A s ním teď půjdu do třetí sezóny.

Vím o tobě, že jsi prošel celou řadou uměleckých profesí, byl jsi muzikantem, hercem, organizátorem hudebních festivalů i novinářem. Ačkoliv jsi ještě mladý, už máš za sebou bohatou uměleckou dráhu, chybí snad jen vlastní literární tvorba, i když texty k písním můžeme směle považovat za básnictví svého druhu. Věnuješ se stále těmto aktivitám?

V současné době se věnuju hlavně rodině a divadlu. Ale aktivit je pořád dost. Tím, že loutkové divadlo vyžaduje spoustu uměleckých záběrů, neustále rozvíjím novou a novou spolupráci, ať už v oblasti malířské, dekorační, dramatické, hudební …atd. Vedu dva dramatické kroužky v nymburských mateřských školkách, zpívám s velkooseckou bigbítovou kapelou Číčou proti zdi, kam vkládám svůj hlasový fond, na který má velký vliv divadlo, píšu texty, jež mají pevný základ ve filosofii a politice. Jinak mi přibyla zkušenost s nahráváním knih na CD pro nevidomé, bylo to skutečně náročné, ale zkušenost jedinečná. Také jsem byl v létě na kole v Porýní v Německu, kde jsem fotil fabriky a průmyslové komplexy strůjců II. Světové války, které jsem vystavoval v září v nymburské knihovně. Po letech se dále zase ozvalo nymburské divadlo s tím, že by chtělo spolupracovat. Takže divadla až dost. A pokud jde o literární tvorbu, myslím, že na tu mám ještě čas, až budu mít čas. Teď tedy hlavně všechny činnosti kloubím, spojuji, přetvářím tak, aby mohly být kompaktní v mém divadle. Jo a málem bych zapomněl, že od příštího roku se chystáme s odnoží Petrpaslíkova divadla hrát i v divadlech a kulturácích po celé republice. Kvůli tomu jsme zase dělali originální internetové stránky, takže další vývoj systému. Práce mám habaděj a to je dobře.

Když nehraješ loutkové divadlo, co vlastně děláš? Jednu dobu jsi pracoval v mateřské školce na Loučeni, poté jsi studoval v Brně. Nyní studuješ nebo pracuješ?

V současné době se učím hlavně divadlu. Na žádnou školu nechodím, na tu už by mi nestačily ani finance, ani čas na napsání prací. Je ale pravda, že některé děti, které učím divadlu, mi říkají pane učiteli. Ale učitelem se necítím být - jen jim předat něco z mých nejen divadelních zkušeností. Důležitá je hlavně životní filosofie. Ve volném čase se věnuji hlavně dcerce Světle nebo divadlu, které má opravdu velké časové přesahy po odehraných dopoledních představení pro děti v MŠ. Na mateřskou školku na Loučeni vzpomínám rád, jen je škoda, že jsem vyfasoval hned ty nejmenší děti. Pětileťákům bych rozhodně předal víc. Ale po roce to s těmi skvělými prcky šlo už taky. Nejlepší to bylo vždycky venku - hlavě když jsem si je mohl vzít do lesa a ukázat jim Svět, který ač mají za zády, neznají. To bylo skvělý. A na mé bydlení v Brně vzpomínám také rád, obzvlášť když po těch letech vidím hrát všude herce Lišku, který téměř denně docházel do té samé krčmy v Huse na provázku, kde jsem študoval Patočku a Foucalta u piva a on jako rozverný puberťák u stolu vedle zažíval divadelní mládí. Teď ho začínají pasovat jeho učitelé do vážnějších rolí, ve kterých mi fakt ještě nesedí, protože vím, co dovede líp. Vítr nás pěkně rozfoukal, to je dobře.

Jak se ti líbí nymburská loutková výstava? Ty sám jsi byl zařazen do současné regionální loutkové scény, jak jsi pojal představení svého Petrpaslíkového divadla?

Myslím, že výstava v muzeu je rozmanitá a v porovnání s vystavovaným Fimfárem v Poděbradech před dvěma lety není jen o loutkách a dílčích záležitostech filmových. Je zastoupena klasickým, lidovým pojetím loutek, se zástupci regionů, což samozřejmě přidává na pestrosti a ukazuje také jistý vývoj v podobě loutek i jejich vodících mechanismů, ale také vývoj malířský. Dobré je, že každý rodič může na výstavě zahrát svým ratolístkám a povzbudit v sobě spící uplatnění loutek - jako prostředek k učení dětí.

Jako jediný ses rozhodl k obměně svého loutkového „koutku“. Na co se nově mohou návštěvníci těšit?

A mé pojetí coby regionálního zástupce loutkoherců je snadné. Nefunguji tak dlouho, abych měl doma velkou zásobu loutek, co zrovna nehrají, tak jsem tam dal loutky a opony, co nehrají. Ale většina stále hraje. Divadlo žije a loutky taky. Proto ta obměna. Návštěvníci se mohou tedy pokochat zimní kolekcí Petrpaslíkova divadla, kterou ohřejí jenom čerti.

Návštěvník, který zavítá do nymburského muzea, si ihned všimne, že si loutky nekupuješ, ale vyrábíš vlastní. Jak se tedy tvé loutky rodí?

Rekvizity a pár loutek jsem skutečně udělal, ale nyní jsem systém tvorby vylepšil o to, že zadám potřeby do pohádky na danou loutku s tím, aby uměla to a to i s rozměry, co žádám od pohybu a poměru ke kulisám a s přáteli malíři to probereme a ti udělají buď přímo loutku nebo jen hlavu a nebo jde návrh k mému dvornímu loutkáři p. Dymáčkovi do Peček. Zabere to trochu víc času, ale výsledek stojí zato. A na mně je, abych tomu všemu dal život. Kupříkladu, aby si pak na loutkovém jevišti mohli spolu zahrát marioneta s maňáskem, a i to je možné, ač jsem na to sám.

Kolik máš v současnosti v repertoáru loutkových představení?

V současnosti mám v repertoáru 6 pohádek. Pohádky se jmenují: Aprílové dobrodružství, Když šla vrána do světa, Jak Honza poznal paní zimu, Kudy cesta do divadla, Jak se Petrpaslík dostal mezi děti, Čaroděj a kouzelný stůl.

Jak často a kde vystupuješ, a jaký mají ohlas tvé hry mezi dětským publikem?

Jak jsem říkal, svá představení hraji hlavně po MŠ a ZŠ, ale začínají přibývat i jiné akce. Hraju takřka denně (po-pá) od září do kraje června. Prázdniny mám zatím okurkové, ale pomáhají mi pohádkově připravit sezónu. I já někde musím inspiraci brát - a kde jinde než v panenské přírodě. Ohlas je různý, vždy záleží na tom, kde to je, kolik je dětem a jaké mají učitelky.

Když srovnáš všechny své umělecké aktivity, čím je loutkoherectví jedinečné a čím se odlišuje od koncertování nebo ochotnického herectví?

Loutkoherectví se jednoznačně liší od všeho ostatního tím, že když se dělá každý den, tak z něj bolí ruce. Je na něm znát každá nevyspalost, když se jde třeba déle spát. Pak si sbírejte a zametejte s malým košťátkem při představení, do toho si druhou rukou, na které máte taky loutku, pouštějte muziku na dálkovém ovladači. Neodpočinuté ruce nikdy nejsou tak přesné jako vyspalé - totéž ale platí i o hlavě. A další jedinečnost tkví v tom, že nikde jinde nepotřebujete mít v hlasovém fondu deset hlasů, které by zpívaly, hrály si, dováděly, praly se během hodinového představení navzájem za souladu rukou. Je to koncentrovaný fenomén a kdybych kdysi vrcholově nesportoval, nikdy bych to byl býval neudýchal. Od normálního divadla se liší třeba tím, jak snadno věci v loutkovém divadle mohou lítat.

Co pro tebe znamená Nymburk? Jaké má místo ve tvém nitru? Rád vzpomínáš na dětství v kácovských lesích, ale veškeré tvé aktivity jsou spojené s Nymburkem.

Nymburk pro mě znamená hodně, mám tu rodinu, přátele, svá místa. Mám tuze rád, že je to železniční město a hlavně skautské. Jsem rád, že v něm cítím, v co věřím - První Masarykovu republiku, Přemysla Otakara II., který dělal po Čechách pěkný věci. A myslím, že důležité jsou i obranné valy, ve kterých i neznalec vycítí, že tady byla vždycky dobrá obrana proti novému. Obranu jsem měl vždycky radši jak útok, ale někdy není nazbyt, aby člověk nebyl za hlupáka. Ale divím se, že jsem se do obrany týhletý republiky ještě nepustil. Zasloužila by si- už za ty děti. Co na Nymburku fakt nemám rád, jsou projevy komunismu, se vší podlostí. Divím se, že třeba neproběhla výstava o bourání podloubí na náměstí - co jsem slyšel, bylo to opravdu hnusný.

Jak hodnotíš nymburskou uměleckou scénu, vidíš tady nějaké aktivity, které se vymykají okolním městům?

Myslím, že co se z kultury vymyká okolním městům, tak to je divadlo s prvky loutek. Na to je Nymburk, a to bez vší nadsázky, republiková mocnost. Neznám žádné jiné město naší velikosti, které by mělo šest profesionálních souborů (Hálkovo divadlo je věc jiná). Myslím, že tu je vytvořeno dobré zázemí pro tvorbu kvalitního divadla všeobecně. Tak jako Kutná Hora skýtá dobré zázemí třeba pro kováře. A pokud se jedná o ostatní aktivity, bydlel jsem teďka dva a půl roku v Poděbradech a můžu srovnávat. Myslím, že grantový systém na celý rok pro různá uskupení a jejich projekty má viditelný úspěch a smysl v Poděbradech, kde ho mají. Nymburku by velice pomohl už jen pro tu čitelnost. Prostě mám na granty tolik a tolik peněz, tak ukaž, co chceš a ne, že o smyslu bude rozhodovat jeden úředník nebo jenom rada a zastupitelstvo to už jenom odkejvá. To je špatný a neprůhledný. Tam tomu načas pomohlo i Poděbradské fórum, ze kterého jinak lezou patosy, jako jsem psával v osmnácti, ale svou roční působností na radnici v Poděbradech uvedly v život jiné - průhlednější systémy financování kultury a i s pádem si už coby opozice k ODS stojí za otevřeností radnice k občanům a kupodivu navrátivší vedení na tu otevřenost přistupuje. Což je průlom, který se v Nymburce ještě nestal. A to je výzva.

A na závěr co plánuješ do budoucna?

Do budoucna sobě i vám přeju spoustu nezanedbaných dětí, které se poučí z našich chyb, které teď děláme.

PAVEL FOJTÍK

20.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Pomocní pracovníci v dopravě a 500 Kč Pomocní pracovníci v dopravě a skladování Výpomoc při zásobování, manipulace s koberci Nymburk. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 500 kč, mzda max. 1000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Místo výkonu práce: Poděbradská 260, Nymburk. Tel. 325 511 410, pí Kindlová, pí Moravečková, e-mail nymburk@kobercetrend.cz. , Vhodné pouze pro fyzicky zdatné uchazeče, neboť se jedná o manipulaci s koberci a dalším zbožím při závozu prodejny, nevhodné pro mladistvé, 110,-Kč/h, doba dle potřeby. Bližší informace přímo na prodejně KOBERCE TREND Nymburk. Pracoviště: Limex čr, s.r.o. - 043 - koberce trend nymburk, Poděbradská, č.p. 259, 288 02 Nymburk 2. Informace: -, . Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 14 900 Kč Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) ŘIDIČ PRO VNITROSTÁTNÍ A MEZINÁRODNÍ AUTOMOBILOVOU DOPRAVU. Požadované vzdělání: bez vzdělání. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 14900 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: Požadujeme: ŘP - sk. B, C E;, , Kontaktovat nás můžete e.mailem, telefonicky nebo osobně na adrese Libice nad Cidlinou 302 a to každé pondělí v době od 9:00 - 11:00 hod.. Pracoviště: Bürger transport s.r.o., 289 07 Libice nad Cidlinou. Informace: Pavel Bürger, +420 737 250 300. Výroba - Výroba Obsluha strojů 15 000 Kč Obsluha stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená Operátor výroby. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 9. Poznámka: Jedná se o práci se dřevem, textilem, kovem a plasty., , kontaktovat nás můžete e.mailem, telefonicky nebo osobně na adrese provozovny: U Početky 1734/20, Nymburk. Pracoviště: Woodmix, s.r.o., 289 22 Lysá nad Labem. Informace: Radim Talčík, +420 775 666 111. Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 19 000 Kč Prodavači v prodejnách ZÁSTUPCE VEDOUCÍ/HO PRODEJNY. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 19000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pro prodejnu v Nymburce hledáme zástupce vedoucí/ho ., , Požadujeme: Vyučení nebo praxi v oboru; , Nabízíme: 25 dní dovolená, stravenky;, , Zájemci se mohou hlásit u p. Urbánkové tel. 602 170 923 nebo u. Krejčové tel. 602 107 921 email: krejcova@jednotanbk.cz. Pracoviště: Jednota, spotřební družstvo v nymburce - lysá nad labem, Sídliště, č.p. 1715, 289 22 Lysá nad Labem. Informace: Věra Urbánková, +420 325 512 643.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
11

Proti včelímu moru pomůže 1,5 milionu korun od kraje

Videosouhrn 7.–9. prosince 2018

Exploze jako záměr, čerti pod parou a Strach mezi anděly: videa víkendu

OBRAZEM: Čertovský rej vyškolil malé čertíky

Poděbrady - Kdo se ve středu 5. prosince bál čertů, mohl se s nimi o dva dny později skamarádit. To se povedlo na tradiční akci Domu dětí a mládeže Symfonie Poděbrady. Dvousethlavý rohatý průvod došel z Jiřího náměstí kolonádou do sálu Symfonie, kde propukla ďábelská diskotéka.

Divadelní Kladivo na čarodějnice ukazuje i na dnešní strach

Poděbrady /FOTOGALERIE/ - Divadelní spolek Jiří Poděbrady uvedl v premiéře v divadle Na Kovárně drama Kladivo na čarodějnice. Na motivy historického románu Václava Kaplického text zpracovala a režie se ujala Jana Langr. Autor vycházel z dochovaných soudních zápisů o čarodějnických procesech z konce 17. století na Šumpersku.

Hokejisty Nymburka položily přesilové hry ve druhé třetině

Nymburk - Začali dobře, dali první branku, ale to bylo z jejich strany všechno. Pak už jen museli čtyřikrát sledovat radost hostujícího týmu. Hokejisté Nymburka prohráli v dalším pokračování druhé ligy na svém ledě s celkem Klatov tříbrankovým rozdílem 1:4.

OBRAZEM: Hlahol zpíval v zaplněném kostele vánoční koledy

Nymburk - V nymburském evangelickém kostele se v sobotu v podvečer konal adventní koncert. Zcela zaplněný kostel naslouchal pěveckému sboru Hlahol, který se nachází v dobré kondici. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT